Ústřední hřbitov Neředín je největší a nejvýznamnější hřbitov v Olomouci. Nachází se v městské části Neředín, na západním okraji města na třídě Míru. Součástí neředínského hřbitova je také olomoucký židovský hřbitov ve východní části pohřebiště.
Historie
Hřbitov byl vystavěn v letech 1898 až 1901[1] během volebního období olomouckého purkmistraKarla Brandhubera. Byly sem přeneseny také ostatky ze zrušeného hřbitova U Dřevěného Zvonu, který se nacházel před městskou Terezskou bránou a byl pojmenován podle nedalekého stejnojmenného hostince. Civilní hroby byly odstraněny do roku 1901, vojenský hřbitov zde vytrval do roku 1969. Na místě pohřebiště byly s rozšiřujícím se centrem města vybudovány Smetanovy sady. Vznik Ústředních hřbitovů na přelomu století probíhal v řadě měst Rakouska-Uherska, mj. v Plzni či v Brně.
V centrální části hřbitova na konci hlavní vstupní cesty byla postavena kaple v novorománském slohu sloužící jako obřadní síň. Tuto funkci pak pozvolna převzal prostor funkcionalistickéhokrematoria a kolumbária postaveného roku 1927 podle návrhu Aloise Šajtara. Vitrážové okno v čelní stěně s tematikou Fénixe navrhl Josef Kaplický. Za hlavní branou se nacházejí historizující stavby evangelické pohřební kaple a židovské obřadní síně. [1] Hrobka purkmistra Karla Brandhubera postupně začala sloužit jako pohřebiště purkmistrů a primátorů Olomouce.