Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Černá (zámek)

Černá
zámek v obci
zámek v obci
Základní informace
Slohbarokní
Výstavbakonec 16. století
Přestavba18. století
StavebníkJan Rafael Chroustenský z Malovar
Další majiteléChroustenští z Malovar, Collaltové
Současný majitelsoukromý majitel
Poloha
AdresaČerná 1, Černá, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°25′23,52″ s. š., 15°51′43,2″ v. d.
Černá (zámek)
Černá (zámek)
Černá (zámek), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky25627/7-3987 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Černá stojí téměř v centru obce Černá, v okrese Žďár nad Sázavou. Od roku 1970 je chráněn jako kulturní památka.[1] Od roku 1995 je v majetku firmy THE OTHER WORLD KINGDOM s.r.o.[2]

Historie

Zámek nechal na konci 16. století v duchu renesance vystavět Jan Rafael Chroustenský z Malovar. Po Bílé hoře však Chroustenští o majetek přišli a roku 1624 se zámek (tehdy označovaný jako tvrz) dostal do držení rodu Collalto. V této době spadala Černá do panství Rudolec, nicméně Collaltové přenesli správu panství do Černé. V 18. století prošel zámek barokní přestavbou, jež se týkala především interiérů. Kromě toho došlo také k zasvěcení zámecké kaple sv. Antonínu Paduánskému.

Fideikomisní velkostatek Černá-Německý Rudolec se rozkládal v obcích Arnolec, Blízkov, Bohdalov, Černá, Dědkov, Chlumek, Chroustov, Jersín, Kyjov, městečku Měřín, Milíkov, Nadějov, Rudolec, Stáj a Zhoř. Dominikální půda byla rozložena do šesti dvorů a čtyř revírů. Rozloha veškeré půdy tehdy činila 16 882 jiter (4637 jiter dominikální, 12 245 jiter rustikální), z toho 3310 jiter lesa (dominikálního 1851 jiter, rustikálního 1459 jiter).[3]

Pozemková reforma

Celý majetek hraběte Emanuela Collalto et San Salvatore na území nové republiky zařadil Státní pozemkový ústav už v roce 1921 do prvního období prováděné pozemkové reformy. Jednalo se o celý velkostatek Brtnice-Okříšky-Pokojovice se dvorem Přímělkov, dvorem Střížov (ze dvora Okříšky jen do 50% výměry), o celý velkostatek Uherčice s Písečnou a Slavětínem a celý velkostatek Něm. Rudolec-Černá.[4]

Do pozemkové reformy vstoupil velkostatek Černá-Rudolec s celkovou výměrou 2010,55 ha veškeré půdy. Ve vlastní režii byl v té době provozován pouze dvůr v Černé. Dvůr v Německém Rudolci měl celý v pronájmu Josef Fischer, zrovna tak se v pachtu nacházely pozemky u dalších čtyř dvorů.[3] Přihláškové řízení na velkostatku Černá-Německý Rudolec zahájil Státní pozemkový úřad na začátku ledna 1923. Jeho předmětem se staly:

  • zámek s hospodářskými budovami v Německém Rudolci,
  • zámek s hospodářskými budovami v Černé,
  • hostinec v Černé a
  • pozemky v katastrálních obcích: Arnolec, Černá, Jersín, Chlumek, Měřín, Německý Rudolec a Stáj o celkové výměře 281,1502 ha (z toho polí 218,1262 ha, luk 48,6573 ha, zahrad 2,5450 ha, luk 48,6573 ha, zahrad 2,5450 ha, pastvin 6,3638 ha, lesů 0,1205 ha, rybníků 2,1048 ha a ostatní půdy 3,2326 ha).[5]

Ze 7 dvorů bylo pozemkovou reformou 5 dvorů rozparcelováno zcela a ze 2 dvorů pozemkový úřad vytvořil zbytkové statky. V majetku vlastníka knížete Manfreda Collalto zůstalo pouze lesní hospodářství. Z velkostatku Černá o rozloze 204 ha vytvořil pozemkový úřad zbytkový statek Černá s rozloze 102 ha, jež obdržel Ladislav Růžička. Dalších 86 ha pozemkový úřad rozparceloval.[6]

Z velkostatku Rudolec získal zámek taktéž Ladislav Růžička, který nakonec v roce 1923 obdržel celkem 145 hektarů půdy spolu s rudoleckým a černickým zámkem. Ten jej ještě téhož roku začal rozprodávat.[6] Na zbytkovém statku Černá se v následujících letech střídali zbytkový statkáři, byly značně zdevastovány interiéry a fresky kaple. V roce 1931 získal zbytkový statek Eduard Pavlíček z Tasova.[7]

Kníže Manfréd Collalto obdržel ze záboru 960 ha veškeré půdy, z toho lesů 23,3 ha, rybníků 119,3 ha.[3] Zbylé pozemky ve Stáji, v Arnolci, ve Zhoři a lesní komplex Pouště u Měřína odprodal kvůli nesnadnému obhospodařování po pozemkové reformě.[6]

Konfiskace majetku (1945)

V roce 1949 byl Eduardu Pavlíčkovi z Tasova statek znárodněn a přidělen obci, která v zámku zřídila kanceláře místního národního výboru, kulturní dům, kino, klubovny, fotbalové hřiště na zahradě a vinný sklípek. Hospodářské budovy zámku obdrželo JZD.

Other World Kingdom

Vlajka Other World Kingdom

Dědici posledního majitele dostali zpět zámek po roce 1989 v rámci restitucí a krátce na to v roce 1992 zámek prodali firmě ze Zlína. Nový majitel provedl generální rekonstrukci, odsvěcení tamní kaple sv. Antonína, zřízené v meziválečném období v severním nároží zámecké budovy. Během rekonstrukce byla kolem zámku také postavena mohutná pětimetrová zeď.

Od roku 1996 byl zámek a přilehlý areál provozován pod názvem The Other World Kingdom (v překladu Království jiného světa) jako místo pro sadomasochistické hry. Do roku 2008 byl zámek přístupný pouze pro platící zájemce o sexuální služby s tématem ženské dominance. Zámek měl po převzetí zlínskou firmou svůj erb, v němž byl zobrazen štít s pouty a bičíkem, rituály a hymnu a také vlastní měnu: DOM odpovídající zhruba americkému dolaru. V roce 2008 byl zámek na prodej, ke změně vlastníka však nedošlo.[8][9]

Dle katastru nemovitostí[10] je vlastníkem zámku společnost The Other World Kingdom. Tato společnost se celosvětově proslavila v erotickém byznysu ve formě tzv. Femdom. Její hlavní náplní je provozování erotických stránek a natáčení krátkých filmů s tématy ženské dominance. V roce 2010 byla většina z původně provozovaných živností vymazána z živnostenského rejstříku a od roku 2014 je jediným majitelem firmy THE OTHER WORLD KINGDOM s.r.o. Aleš Sadil.[11]

Dostupnost

V blízkosti zámku neprochází žádná značená turistická trasa. Zámek je přístupný po místní komunikaci od Mlýnského rybníka. Nedaleko vede také silnice II/348 z Arnolce na Měřín, kde se napojuje na silnici II/602.

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-11]. Identifikátor záznamu 136752 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ KURZY.CZ. THE OTHER WORLD KINGDOM s.r.o. aktuálně - Změny a události ve společnosti. rejstrik-firem.kurzy.cz [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Průvodce po státních archívech, Státní archiv v Brně, Archivní správa Ministerstva vnitra, 1964, s. 175.
  4. ↑ Venkov, orgán České strany agrární, 10. června 1921, s. 1-2.
  5. ↑ Venkov orgán České strany agrární, 10. ledna 1923, s. 9.
  6. ↑ a b c Jan Koumar: Vídeňská a moravská sídla Emanuela Josefa 4. knížete Collalto e San Salvatore, HISTORICA Revue pro historii a příbuzné vědy 2019/1, s. 33.
  7. ↑ Dominy a otroci opustili sadomasochistický zámek. iDnes.cz [online]. 2016-03-14. Dostupné online. 
  8. ↑ Království jiného světa je dnes na prodej. Žďárský Deník.cz [online]. 2011-07-28 [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ Dominy a otroci opustili sadomasochistický zámek. Zůstal nahnutý kříž. iDNES.cz [online]. 2016-03-14. Dostupné online. 
  10. ↑ Výpis z katastru nemovitostí
  11. ↑ KURZY.CZ. THE OTHER WORLD KINGDOM s. r.o. aktuálně - Změny a události ve společnosti. rejstrik-firem.kurzy.cz [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy
Kembali kehalaman sebelumnya