Celý majetek hraběte Emanuela Collalto et San Salvatore na území nové republiky zařadil Státní pozemkový ústav už v roce 1921 do prvního období prováděné pozemkové reformy. Jednalo se o celý velkostatek Brtnice-Okříšky-Pokojovice se dvorem Přímělkov, dvorem Střížov (ze dvora Okříšky jen do 50% výměry), o celý velkostatek Uherčice s Písečnou a Slavětínem a celý velkostatek Něm. Rudolec-Černá.[4]
Do pozemkové reformy vstoupil velkostatek Černá-Rudolec s celkovou výměrou 2010,55 ha veškeré půdy. Ve vlastní režii byl v té době provozován pouze dvůr v Černé. Dvůr v Německém Rudolci měl celý v pronájmu Josef Fischer, zrovna tak se v pachtu nacházely pozemky u dalších čtyř dvorů.[3] Přihláškové řízení na velkostatku Černá-Německý Rudolec zahájil Státní pozemkový úřad na začátku ledna 1923. Jeho předmětem se staly:
pozemky v katastrálních obcích: Arnolec, Černá, Jersín, Chlumek, Měřín, Německý Rudolec a Stáj o celkové výměře 281,1502 ha (z toho polí 218,1262 ha, luk 48,6573 ha, zahrad 2,5450 ha, luk 48,6573 ha, zahrad 2,5450 ha, pastvin 6,3638 ha, lesů 0,1205 ha, rybníků 2,1048 ha a ostatní půdy 3,2326 ha).[5]
Ze 7 dvorů bylo pozemkovou reformou 5 dvorů rozparcelováno zcela a ze 2 dvorů pozemkový úřad vytvořil zbytkové statky. V majetku vlastníka knížete Manfreda Collalto zůstalo pouze lesní hospodářství. Z velkostatku Černá o rozloze 204 ha vytvořil pozemkový úřad zbytkový statek Černá s rozloze 102 ha, jež obdržel Ladislav Růžička. Dalších 86 ha pozemkový úřad rozparceloval.[6]
Z velkostatku Rudolec získal zámek taktéž Ladislav Růžička, který nakonec v roce 1923 obdržel celkem 145 hektarů půdy spolu s rudoleckým a černickým zámkem. Ten jej ještě téhož roku začal rozprodávat.[6] Na zbytkovém statku Černá se v následujících letech střídali zbytkový statkáři, byly značně zdevastovány interiéry a fresky kaple. V roce 1931 získal zbytkový statek Eduard Pavlíček z Tasova.[7]
Kníže Manfréd Collalto obdržel ze záboru 960 ha veškeré půdy, z toho lesů 23,3 ha, rybníků 119,3 ha.[3] Zbylé pozemky ve Stáji, v Arnolci, ve Zhoři a lesní komplex Pouště u Měřína odprodal kvůli nesnadnému obhospodařování po pozemkové reformě.[6]
Konfiskace majetku (1945)
V roce 1949 byl Eduardu Pavlíčkovi z Tasova statek znárodněn a přidělen obci, která v zámku zřídila kanceláře místního národního výboru, kulturní dům, kino, klubovny, fotbalové hřiště na zahradě a vinný sklípek. Hospodářské budovy zámku obdrželo JZD.
Other World Kingdom
Dědici posledního majitele dostali zpět zámek po roce 1989 v rámci restitucí a krátce na to v roce 1992 zámek prodali firmě ze Zlína. Nový majitel provedl generální rekonstrukci, odsvěcení tamní kaple sv. Antonína, zřízené v meziválečném období v severním nároží zámecké budovy. Během rekonstrukce byla kolem zámku také postavena mohutná pětimetrová zeď.
Od roku 1996 byl zámek a přilehlý areál provozován pod názvem The Other World Kingdom (v překladu Království jiného světa) jako místo pro sadomasochistické hry. Do roku 2008 byl zámek přístupný pouze pro platící zájemce o sexuální služby s tématem ženské dominance. Zámek měl po převzetí zlínskou firmou svůj erb, v němž byl zobrazen štít s pouty a bičíkem, rituály a hymnu a také vlastní měnu: DOM odpovídající zhruba americkému dolaru. V roce 2008 byl zámek na prodej, ke změně vlastníka však nedošlo.[8][9]
Dle katastru nemovitostí[10] je vlastníkem zámku společnost The Other World Kingdom. Tato společnost se celosvětově proslavila v erotickém byznysu ve formě tzv. Femdom. Její hlavní náplní je provozování erotických stránek a natáčení krátkých filmů s tématy ženské dominance. V roce 2010 byla většina z původně provozovaných živností vymazána z živnostenského rejstříku a od roku 2014 je jediným majitelem firmy THE OTHER WORLD KINGDOM s.r.o. Aleš Sadil.[11]
↑KURZY.CZ. THE OTHER WORLD KINGDOM s.r.o. aktuálně - Změny a události ve společnosti. rejstrik-firem.kurzy.cz [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné online.
↑ abcPrůvodce po státních archívech, Státní archiv v Brně, Archivní správa Ministerstva vnitra, 1964, s. 175.
↑Venkov, orgán České strany agrární, 10. června 1921, s. 1-2.
↑Venkov orgán České strany agrární, 10. ledna 1923, s. 9.
↑ abcJan Koumar: Vídeňská a moravská sídla Emanuela Josefa 4. knížete Collalto e San Salvatore, HISTORICA Revue pro historii a příbuzné vědy 2019/1, s. 33.
↑ Dominy a otroci opustili sadomasochistický zámek. iDnes.cz [online]. 2016-03-14. Dostupné online.
↑ Království jiného světa je dnes na prodej. Žďárský Deník.cz [online]. 2011-07-28 [cit. 2016-03-15]. Dostupné online.
↑ Dominy a otroci opustili sadomasochistický zámek. Zůstal nahnutý kříž. iDNES.cz [online]. 2016-03-14. Dostupné online.
↑KURZY.CZ. THE OTHER WORLD KINGDOM s. r.o. aktuálně - Změny a události ve společnosti. rejstrik-firem.kurzy.cz [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné online.