Řád sv. Vladimíra

Řád sv. Vladimíra
Императорский орден Святого Равноапостольного князя Владимира
Řádová hvězda I. třídy
Uděluje Romanovci
Typ	záslužný řád
Založeno	1782
Stát	Ruské impérium Ruské impérium
Náboženská příslušnost	pravoslavná
Heslo	Užitek, čest, sláva
Zakladatel	Kateřina II. Veliká
Třídy	I. třída II. třída III. třída IV. třída
Popis	zlatý tlapatý kříž v červeném smaltu s černým okrajem hvězda osmicípá s cípy ve stříbře a zlatě, ve středu tlapatý kříž ve zlatě
Ostatní vyznamenání
Vyšší	Řád svatého Jiří
Nižší	Řád svaté Anny

Řád svatého Vladimíra nebo celým jménem Imperátorský řád svatého, apoštolům rovného knížete Vladimíra (rusky: Императорский орден Святого Равноапостольного князя Владимира) byl ruský řád udělovaný za obecné zásluhy o stát. Byl založen carevnou Kateřinou II. Velikou v roce 1782. Řád odkazoval na kyjevské tradice ruského státu a nesl jméno kyjevského knížete Vladimíra, v době jehož vlády byla christianizována Kyjevská Rus.^[1]

Řád sv. Vladimíra byl založen carevnou Kateřinou II. Velikou 22. září 1782 na paměť kyjevského knížete svatého Vladimíra. Ve stejný den byl také vydán řádový statut, který rozdělil řád do celkem čtyř tříd. Spolu s řádem byl také založen řádový sněm (tzv. „rytířský kapitul“).^[2]

Za Mikuláše I. byl statut řádu nově upraven (1845) tak, aby byla náležitě odděleno hierarchické pořadí a pravidla mezi řádem sv. Vladimíra a řádem sv. Anny. Řád svatého Vladimíra se měl udělovat jako obecné vyznamenání za státní službu.^[3] Držitelé řádu I. třídy a II. měli v rámci Tabulky hodností ekvivalent IV. hodnostní třídě (generálmajor nebo suktečný tajný rada). V případě III. a IV. třídy to byl ekvivalent VI. hodnostní třídy (plukovník nebo kolegiální rada).^[4] S udělením řádu se vázalo také udělení dědičného šlechtictví s výjimkou členů tzv. kupeckého stavu, kteří s ním získali tzv. čestné občanství (почетное гражданство).^[5]

Při udělení řádu se vyplácel jednorázový peněžní příspěvek (nikoliv ale penze). V případě I. třídy se jednalo o 450 rublů, u II. třídy 225 rublů, u III. třídy 45 rublů a u IV. třídy pak 40 rublů v tehdejší měně. To se netýkalo vyznamenaných cizinců, kteří nebyli v ruské službě, a těch, kdo byli vyznamenáni za 35 let státní služby.^[6]Řádový svátek byl stanoven na 22. září.^[6]

Řád sv. Vladimíra byl udělován ve čtyřech třídách.

• I. třída: s odznakem na velkostuze a hvězdou na pravé straně hrudi
• II. třída: odznak zavěšený na stuze u krku a hvězda na pravé straně hrudi
• III. třída: odznak zavěšený na stuze u krku
• IV. třída: odznak na stuze na prsou

Odznakem řádu je zlatý tlapatý kříž dekorovaný červeným smaltem s černým okrajem. Uprostřed kříže je umístěn medailon zdobený černými iniciálami svatého Vladimíra na pozadí hermelínového knížecího pláště. Na reversu je datum 1782.

Řádová hvězda je osmicípá ve střídavé zlaté a stříbrné barvě. Uprostřed hvězdy je umístěn černý medailon, v jehož centru je zlatý tlapatý kříž s iniciálami v azbuce С. P. К. В. ve smyslu Святой Ровноапостольной Княз Владимир (česky: S.R.K.V, Svatý Apoštolům rovný Kníže Vladimír). Okolo je potom páska s nápisem Польза Честь Слава (Užitek, čest, sláva) vyvedený ve stříbře na červeném podkladě.^[1]

• 
  Odznak řádu II. třídy
• 
  Řádová hvězda
• 
  Odznak řádu ve vojenském provedení. IV. třída
• 
  Car Mikuláš II. s řádem sv. Vladimíra

• V roce 1862 byl řádem sv. Vladimíra (třída neuvedena) vyznamenán carem Alexandrem II. František Palacký "za záslužnou činnost ve prospěch Slovanstva".^[7]
• V roce 1910 byl řádem sv. Vladimíra čtvrté třídy vyznamenán geolog a polární badatel Vladimir Alexandrovič Rusanov za své objevy v oblasti Nové země.^[8]

• DUROV, V. A. Ruská a sovětská vojenská vyznamenání. Praha: Naše vojsko, 2006. 103 s. ISBN 80-206-0839-7. Kapitola Ruská vojenská vyznamenání. (česky a anglicky) 
• LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8. 

• Seznam řádů a vyznamenání

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Řád sv. Vladimíra na Wikimedia Commons