Jednoleté nebo vytrvalé rostliny s listovou růžici a s přímou, vystoupavou či poléhavou, obvykle větvenou lodyhou která vyrůstá z delšího kořene nebo článkovitého oddenku. Lysé nebo pýřitélisty jsou jednoduché, masité a často se listy bazální liší od listů lodyžních, někdy mívají řapíky, bývají různě veliké, po obvodě bývají celokrajné nebo zvlněné a mají blanité botky.
Rostliny bývají jednodomé, někdy mnohomanželné a jejich drobné květy mohou být oboupohlavné nebo jsou funkčně pouze jednopohlavné. Květy vyrůstající v přeslenech a tvoří jednoduchá či rozvětvená květenství, terminální nebo úžlabní laty či klasy, bývají zbarveny zeleně nebo společně se stopkami jsou narůžovělé až cihlově červené. Květ má okvětí složeno ze šesti plátku rostoucích ve dvou kruzích, vnější jsou drobné a opadavé, vnitřní vytvářejí kolem rostoucího plodu ochranné krovky. V oboupohlavném květu je šest tyčinek se žlutými až nahnědlými prašníky, ze tří plodolistů složený semeník s jediným vajíčkem a tři čnělky se štětičkovitými bliznami, opylovány jsou nejčastěji větrem. Plody jsou tříhranné, eliptické nebo vejčité nažky obalené v krovkách.
Význam
Ekonomický význam šťovíků není velký. Některé druhy, např. šťovík kyselý, bývají pěstovány pro velký obsah vitamínů A i C a jako přísady do salátů a zeleninových polévek. Rostliny však obsahují hodně kyseliny šťavelové odbourávající z těla vápník a při konzumaci většího množství škodící. Některé druhy šťovíku se zkrmují dobytkem nebo se zkoušejí jako energetické plodiny ke spalování či výrobě bioplynu, např. Rumex OK 2. Listy šťovíků slouží někdy jako žírné rostliny housenkám motýlů.
Mnohé druhy šťovíků, např. šťovík tupolistý, šťovík kadeřavý, šťovík alpský, bývají považovány za obtížné plevele či invazní druhy které se rychle šíří po krajině a jsou na obhospodařovaných půdách ničeny. Květy šťovíků mají velká množství drobného pylu zanášeného větrem na velké vzdálenosti a u citlivých lidí mohou vyvolat alergické reakce.
Taxonomie
Rod šťovík je tvořen asi 200 druhy, mnohé z nich jsou variabilní a navzájem se podobají, jejich určování je proto nelehké. Jen v české přírodě vyrůstá, trvale nebo přechodně, těchto 23 druhů rodu šťovík:
V rodu šťovík dochází často k hybridizaci, jejím výsledkem je vznik mnoha kříženců a jen někteří z nich jsou dále plodní. V české přírodě se objevuje stabilně nebo jen příležitostně téměř 30 kříženců. Mezi ně patří i
Rumex OK 2 (Rumex patientia × R. tianschanicus) 'Uteuša', nazývaný krmný či energetický šťovík, zkoušený v Česku jako krmná i energetická plodina.[1][2][3][4][5]
Galerie
Šťovík dlouholistý
Šťovík přímořský
Opylená květenství
Křídlaté krovky
Reference
↑MOSYAKIN, Sergei L. Flora of North America: Rumex [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑COLEMAN, H. R. FloraBase the Western Australian Flora: Rumex [online]. Department of Parks and Wildlife, Western Australian Herbarium, Kensington, WA, AU, rev. 03.10.2008 [cit. 2015-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑SIMONO, Scott. The Jepson Manual, Vascular Plants of California: Rumex [online]. University of California, Oakland, CA, USA [cit. 2015-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 30.10.2015]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN0032-7786. (anglicky)
