Šipka (projektil)

Šipka je střela, malý kovový projektil o délce 10–35 cm, který se používá při střelbě z kuše. Šipka je kratší a těžší než šíp do kuše.

Vyvinula se ze šípu, tak jako kuše se vyvinula z luku jako jeho zdokonalená křížová konstrukce. Ve středověku byla šipka nástavec na krátkém silném dříku šípu, tedy dřevěné hůlky. Měla kovový, většinou ocelový hrot a roztepaná křídla s kosočtverečným průřezem, v místě nasazení dříku byl průřez kruhový^[1]. Honosné české a rakouské šipky byly v 15. století zdobený na křidélkách rytou výzdobou s vtloukaným jinobarevným kovem^[2], objevuje se na nich nejčastěji ornament, iniciály majitele, někdy také ražená značka výrobce^[3].

Nabíjení do kuše probíhalo takto: střelec zapřel kuši o zem, natáhl ji buď pomocí speciální kliky (u dobývací kuše) nebo vlastní silou a teprve po natáhnutí vložil šipku do drážky na kuši na rozdíl od luku, kde je šíp založen již při natahování této střelné zbraně.

• Brych, Vladimír a kolektiv: Arma diaboli: o kuši a střelcích (Arma diaboli : about crossbow and crossbowmen); autoři Ludvík Belcredi, Vladimír Brych, Tomáš Durdík, Vítězslav Kuželka, Jana Mazáčková, Tomáš Pengl, Dana Stehlíková, Evženie Šnajdrová; Národní muzeum, Praha 2012, 117 s., ISBN 978-80-7036-374-4
• Stehlíková, Dana: Na okraj výstavy Arma diaboli / O kuších a střelcích (v Národním muzeu, Praha 1, Vinohradská 1, od 23. 2. do 1. 5. 2012). In: Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských, Muzeum Vysočiny Jihlav, Sv. 18, 2013, s. 147-155.
• Nickel, Helmut: Böhmische Prunkpfeilschnitzen, Sborník Národního muzea v Praze, řada A - historie, svazek XXIII (23), 1969, č. 3

• Obrázky, zvuky či videa k tématu šipka na Wikimedia Commons