Zástupci řádu štětkotvaré jsou byliny i dřeviny. Charakteristické jsou pro ně zejména vstřícné listy a květy ve vrcholičnatých květenstvích.[1] Květy jsou zpravidla oboupohlavné a pětičetné, pravidelné nebo souměrné. Tyčinek je různý počet, nejčastěji 3 až 5. Semeník je spodní, řidčeji polospodní.[2]
Rozšíření
Řád je zastoupen na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy, největší zastoupení má v mírném pásu severní polokoule.[3] V naší květeně jsou zastoupeny obě čeledi, a to celkem 11 rody.
Řád štětkotvaré zahrnuje v současném pojetí (APG IV) pouze 2 čeledi: zimolezovité (Caprifoliaceae) a kalinovité (Viburnaceae). V minulosti byly v rámci tohoto řádu nejčastěji rozlišovány 4 čeledi: zimolezovité (Caprifoliaceae), kozlíkovité (Valerianaceae), kalinovité (Viburnaceae) a pižmovkovité (Adoxaceae).
Bazální větví řádu je čeleď kalinovité (Viburnaceae), která byla v systému APG sloučena s čeledí pižmovkovité (Adoxaceae). Následuje 6 monofyletických větví, které by bylo možno pojmout jako samostatné čeledi: zimolezovité (Caprifoliaceae s. str.), štětkovité (Dipsacaceae), zimozelovité (Linneaeceae), kozlíkovité (Valerianaceae), Morinaceae a Diervillaceae). Dnešní taxonomie se však kloní k jejich shrnutí do jediné čeledi, zimolezovité (Caprifoliaceae s. l.).[1][4][5][3]
Zástupci řádu štětkotvaré mají největší využití jako okrasné dřeviny (kalina, zimolez, pámelník aj.). Některé druhy jsou využívány v medicíně nebo bylinném lékařství (kozlík lékařský, bez černý).
↑JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN9780878934034.
↑BREMER, B. et al. Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification .... [s.l.]: [s.n.], 2009.
↑BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online.