Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
1. FC Nürnberg
Název
1. Fußball-Club Nürnberg Verein für Leibesübungen e. V.
1. FC Nürnberg (celým názvem: 1. Fußball-Club Nürnberg Verein für Leibesübungen e. V.) je německý fotbalový klub, který sídlí v bavorském městě Nürnberg. Založen byl 4. května1900. Od sezóny 2019/20 působí ve 2. Bundeslize, druhé německé nejvyšší fotbalové soutěži. Své domácí zápasy odehrává na stadionu Max-Morlock-Stadion (stadion Maxe Morlocka) s kapacitou 50 000 diváků. Klubovými barvami tohoto tradičního německého týmu jsou červená a bílá. Norimberští jsou přezdívaní jako Klub (Der Club), Staromistr (Der Altmeister) nebo prostě zkráceně FCN.[1]
Na konci sezony 2019/20 hrozil klubu 2. pád v řadě (po sestupu z bundesligy i z 2. bundesligy), ale nakonec se po výsledcích 2:0. 1:3 v baráži proti FC Ingolstadt 04 zachránil.
Ke konci října 2013 má klub téměř 15 tisíc registrovaných příznivců a členů.[2] Drží nelichotivý rekord v počtu sestupů do druhé ligy v rámci Bundesligy – devětkrát.[3] Hlavním sponzorem klubu je společnost NKD. Ta v roce 2012 uzavřela s klubem čtyřletou smlouvu, nicméně následujícího roku oznámila ukončení spolupráce po sezóně 2013/14.[4] Sponzorem fotbalového vybavení je firma Adidas.[5]
Příznivci FCN se přezdívají Cluberer. Cluberer pojí přátelství s příznivci FC Schalke 04. Norimberským rivalem je bavorský celek FC Bayern Mnichov. Ten FCN v roce 1987 překonal, co se počtu ligových titulů týče.[6] Lokálním derby pro Norimberk jsou souboje s SpVgg Greuther Fürth.[7]
Následkem vítězství v domácím poháru byla kvalifikace v Poháru UEFA, kde se Norimberku dařilo nadmíru dobře. Tým opustil evropskou soutěž až mezi 32 nejlepšími, jinak se ale FCN v sezóně 2007/08 nedařilo. Základní stavební kameny v podobě brankáře Raphaela Schäfera a útočníka Markuse Schrotha mužstvo sice neopustily, ba byly doplněny hráči jako Angelos Charisteas, Zvjezdan Misimović a Peer Kluge, ani ti ovšem tým z krize nevytrhli. Jelikož tým výkonově navázal na krizovou podzimní část i začátkem jara, byl propuštěn trenér Hans Meyer. Protože nový trenér Thomas von Heesen sestup neodvrátil, putovali Norimberští znovu do druhé Bundesligy. Především nízké využití gólových příležitostí spolu s vleklými hráčskými zraněními vedlo k celkově sedmému sestupu do druhé ligy. Během sezóny se Norimberští stali svědky dvou přerušených utkání, v obou případech to bylo způsobeno příčinami mimo fotbalové spektrum. Utkání na Eintrachtu Frankfurt přerušili nepokoje fanoušků Norimberka, domácí zápas s VfL Wolfsburg zase hutný déšť, který vůbec poprvé dočasně zastavil bundesligové klání.
V následující sezóně vytyčil klub opětovný návrat mezi bundesligovou elitu jako cíl. Předešlé příjmy z pohárových tažení napomohly klubu udržet bezdlužný stav, ale rozpočet se nemohl na dlouho obejít bez prvoligových tržeb, hrozily výrazné škrty.[9] Už po druhém ligovém kole odstoupil koncem srpna po vnitroklubových rozepřích trenér von Heesen, kterého nahradil jeho asistent Michael Oenning. Prosazovali se mladí hráči a i přes slabší začátek tým obsadil třetí místo, čímž se nasměroval k barážovému dvojzápasu s 16. celkem nejvyšší soutěže – Energií Chotěbuz – a k předsezónnímu cíli. Norimberk si s Energií poradil vítězstvími 3-0 a 2-0 a opětovně vstoupil do první německé ligy. Králem střelců se stal znovu Slovák Marek Mintál s 16 brankami a gólman Schäfer stanovil nový záznam v rekordech druhé Bundesligy, když přestál 945 minut s čistým kontem.
Po osmi dnech od postupového úspěchu složil prezident Michael A. Roth s okamžitou platností svou funkci a opustil tak post po 14 letech. Jeho místo dočasně obsadil Franz Schäfer, shromážděním potvrzený 13. října 2009. Klubové shromáždění téhož dne předsevzalo změnu stanov a odhlasovalo vznik klubového představenstva namísto právě zrušeného postu čestného prezidenta od října 2010.
Sezónu 2009/10 započal Norimberk s téměř neměnným postupovým mužstvem s výjimkou odchodu defenzivního pilíře Stefana Reinartze. Podzimní ligovou část zakončil FCN na předposledním místě, a tak byl 21. prosince 2009 propuštěn Michael Oenning. Jako nástupce vstoupil do týmu trenér Dieter Hecking. Tým posílili někteří hráči na hostování, a to včetně Brena a Andrease Ottla ze sousedního bavorského Bayernu. Uplynulá ligová soutěž znamenala v součtu konečné 16. místo a barážový dvojzápas s Augsburgem. Norimberk si pojistil prvoligovou příslušnost dvěma výhrami 1-0 a 2-0.
Schválené administrativní změny vešly v platnost 7. října 2010. Dočasný prezident Franz Schäfer opustil právě zrušený post a jeho pozici zaujalo předsednické duo Martin Bader a Ralf Woy, jež byli do této doby místoprezidenty. Dozorčí šestičlennou radu rozšířili tři další členové.
V sezóně 2010/11 vsázel klub opět na několik hostujících fotbalistů. Posílil ho i přestup defenzivního Timmy Simonse. Herně vynikal hráčský trojúhelník İlkay Gündoğan – Julian Schieber – Mehmet Ekici. Ten se zásadně přičinil o brzkou jistotu záchrany a přispěl ke konečnému 6. místu. Po sezóně kádr opustila hostující ofenzivní trojice a též dlouholeté opory Mintál s Wolfem, což pro klub znamenalo jistý přelom.
V sezóně 2011/12 posílil mužstvo český útočník Tomáš Pekhart. Přestup z Jablonce vyšel norimberský klub na 2 miliony eur a hráč podepsal čtyřletou smlouvu.[10] Norimberk zakončil sezónu na klidnějším desátém místě. Následující sezónu 2012/13 dosáhl tým stejné mety.
Pro sezónu 2013/14 získali Norimberští rakouského obránce Emanuela Pogatetze z konkurenčního Wolfsburgu. Pogatetz podepsal dvouletý kontrakt a rychle se zapracoval do základní sestavy. Z Borussie Dortmund přestoupil mladý útočník Daniel Ginczek. Rovněž Ginczek se zabydlel v základní sestavě, čímž posadil Pekharta. V září však přišlo Ginczekovo zranění a Pekhart se vrátil do první jedenáctky.[11] Po dlouhotrvajícím zranění se v září ke spoluhráčům připojil i Adam Hloušek. Norimberk je v současnosti (říjen 2013) po deseti zápasech na 16. místě, tedy na sestupové-barážové pozici se sedmi body. Společně s Freiburgem jsou jedinými týmy Bundesligy, které letos v lize ještě nevyhrály.
Norimberk odehrává své zápasy na Max-Morlock-Stadionu. Během sezóny 1966/67 se zde odehrálo finále evropského Poháru vítězů pohárů mezi Bayernem Mnichov a Glasgow Rangers. Tehdy však norimberský stadion nesl název Dutzendteich.[13] Později se stadion jmenoval také Frankenstadion, easyCredit-Stadion[14] nebo Stadion Nürnberg. Od února 2013 je stadion přejmenován na Grundig Stadion po uzavření čtyřletého kontraktu se společností Grundig.[15]
Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, zlaté podbarvení - 1. místo, stříbrné podbarvení - 2. místo, bronzové podbarvení - 3. místo, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže
1. FC Nürnberg II, dříve znám také pod názvem 1. FC Nürnberg Amateure, je rezervním týmem norimberského 1. FC. Největšího úspěchu dosáhl v sezóně 1980/81, kdy se v Oberlize (tehdejší 3. nejvyšší soutěž) umístil na 2. místě.
Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže
↑HONIGSTEIN, Raphael. Nürnberg struggling to stay in the Bundesliga club [online]. The Guardian, 2008-05-12 [cit. 2013-10-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑LAASS, Wolfgang. 1. FC Nürnberg: Club droht ein radikaler Einschnitt [online]. Nürnberger Nachrichten (nordbayern.de), 2009-02-20 [cit. 2013-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-05. (německy)
↑Pekhart hat unterschrieben [online]. fcn.de [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (německy)
↑ČTK. Norimberk přišel na delší dobu o zraněného útočníka Ginczeka [online]. EuroFotbal.cz, 2013-09-27 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.
↑ Bayern je po třech letech mistrem, titul slaví šest kol před koncem. iDNES.cz [online]. 2013-04-06 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online.
↑en.archive.uefa.com [online]. [cit. 27-10-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30-06-2010.
↑Archivovaná kopie [online]. FIFA.com [cit. 2013-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29.
↑Nürnberger Stadion heißt jetzt „Grundig Stadion“ [online]. hitec-handel.de, 2013-02-15 [cit. 2013-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. (německy)
↑ abcd„(F.R.) GERMANY - LEAGUE FINAL TABLES - German Empire until 1918, Federal Republic of Germany (Weimar Republic) 1918-1933, German Third Reich 1933-1945, Allied Occupation Zones 1945-1949, Federal Republic of Germany 1949 (including former German Democratic Republic since 1990)“ [online]. webalice.it [cit. 2016-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (německy)
↑ abcd"Das Deutsche Fußball-Archiv (1900 bis heute)" [online]. f-archiv.de [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. (německy)