Charakteristickým rysem 4. století př. n. l. jsou výbojná tažení Alexandra Velikého, která vedla k pádu perské říše a k rozšíření řecké kultury daleko na východ. Další expanzi zabránila brzká smrt Alexandra Velikého, který zemřel v roce 323 př. n. l. Po jeho smrti se jím vybudovaná říše rozpadla do řady nezávislých států, které ovládli jeho dřívější vojevůdci (diadochové). Ptolemaios získal Egypt, Sýrii a Kyrenaiku. Seleukos vládl nad velkou částí Přední Asie a Antigonos získal vliv nad Řeckem a vládl v Makedonii. Lýsimachos získal Thrákii a severozápadní část Malé Asie. Tímto počíná helénistické období, které je charakterizované neustálými vojenskými konflikty mezi nově vzniklými i původními státy. V tomto období také dochází k vzájemnému ovlivňování řecké a orientální kultury a k šíření řeckého jazyka.
V Indii byla roku 322 př. n. l. Čandraguptou Maurjou založena Maurjovská říše. Tento vládce rychle rozšířil svůj vliv i do střední a západní Indie, kdy při získávání nových území využíval místních narušených mocenských struktur.
Čína vstoupila do 4. století př. n. l. érou neustálých vojenských konfliktů známou jako tzv. období válčících států. Během této doby došlo k rychlému růstu vlivu velkých států (například království Čchu) díky pokrokovým technologiím. Přestože tato éra bývá historiky charakterizována jako násilnější oproti předchozí éře období Jar a Podzimů, došlo v ní k sociálnímu a kulturnímu růstu a také k rozšíření několika filozofických směrů, například konfucianismu a taoismu a také ke zformulování myšlenek legismu.
středomořské civilizace poprvé použili ke stavbě pálené cihly[1]
v Řecku a Itálii byly poprvé vystavěny mlýny poháněné osli[2]
nejstarší zápis písmem Bráhmī, z kterého se v průběhu staletí vyvinulo mimo jiné barmské písmo
Pánini sepsal spis Vjákarana (mluvnice) psaný sanskrtem a pojednávající o gramatických a fonetických pravidlech tohoto jazyka
Aristotelés navrhl rozdělení v té době známých věd
čínský astronom Kan Te rozdělil nebeskou sféru na 365,25 stupňů a rok do stejného počtu dnů (v té době většina astronomů používala babylonské rozdělení na 360 stupňů)[3]
byl vyroben torques se zakončeními v podobě lvích hlav nalezený v Súsách (dnešní Írán) a uchovávaný v Louvru v Paříži
Messapijská amfora – nestoris ze 4. století př. n. l.
Ozdoba ve tvaru lví hlavy, Achaimenovská říše, asi 6. až 4. století př. n. l.
Zlatá plaketa se zápisem ve staré perštině z 4. století př. n. l.
Loď z Hjortspringu postavená asi 400 až 300 př. n. l.
Egyptská soška kočky vznikla asi 332 až 30 př. n. l.
Část koňského postroje ze Španělska ze 4. až 3. století př. n. l.
↑STEFANIDOU, M.; PAPAYIANNI, I.; PACHTA, V. Analysis and characterization of Roman and Byzantine fired bricks from Greece. Materials and Structures. 2015-07-01, roč. 48, čís. 7, s. 2251–2260. Dostupné online [cit. 2019-03-17]. ISSN1871-6873. DOI10.1617/s11527-014-0306-7. (anglicky)