Prvním známým příslušníkem rodu byl Jetřich z Alamsdorfu připomínaný v roce 1323. Centrem Jetřichova panství byl hrad Najštejn, který pravděpodobně založil, s vesnicemi Březencem a Křimovem.[1] Tyto vesnice patřily ve druhé polovině třináctého století chomutovským německým rytířům, kteří získali Křimov roku 1281 od Chotěbora z Račic a okolí Březence pravděpodobně řádu patřilo již od roku 1252.[2] Způsob, kterým se vesnice dostaly do držení Alamsdorfů, neznáme. V roce 1359 jim však patřilo po jednom lénu v Květnově a Radenově.[3] V Křimově pak měli v roce 1369 platy z nejméně tří usedlostí. Vesnice tedy byly rozdělené mezi více majitelů.[4]
Jetřich měl čtyři syny: Jana (Hanuše), Huka, Jetřicha a Jindřicha, kteří si rodový majetek rozdělili mezi sebe. Jan a Huk spolu drželi Najštejn a platy v Krásné Lípě, Domině, Křimově a Nové Vsi. Jetřich získal Březenec se Stráží (tehdy se jmenovala Čáslav) a Jindřich kromě dalších platy ve Stráži. V roce 1363 nechali bratři Jan a Huk zřídit nový oltář svatého Erazima v březeneckém kostele. Jindřichův podíl přešel v roce 1356 na jeho syny Heníka (Hentschil) a Januše.[1] Kromě dalšího majetku jim v roce 1363 patřily platy ze tří usedlostí v Krásné Lípě, dvou usedlostí v Domině, tří usedlostí v Křimově, jeden lán v Březenci a čtvrtina Nové Vsi.[5]
Některý z Jetřichových synů nebo vnuků je možným zakladatelem hradu Hausberka v Bezručově údolí, jehož pozůstatky se nachází v blízkosti Krásné Lípy.[6]
Ve druhé polovině 14. století se řád německých rytířů snažil o vytlačení Alamsdorfů ze svého sousedství, což se mu nakonec v roce 1381 podařilo. Nejprve bratři Jan a Huk z Alamsdorfu prodali roku 1359 rychtu a část platů z Dominy a Krásné Lípy chomutovskému měšťanovi Hanku Plaubnerovi. Ten samý měšťan koupil ve stejném roce plat s rychtou ve Stráži od Jetřicha z Alamsdorfu a později přenechal majetek řádu, v jehož foliantech se uvedené vesnice objevují v letech 1382–1391. V roce 1368 prodali Heník a Januš z Alamsdorfu blíže neurčenou část panství za 75 kop grošů. Předpokládá se, že mohlo jít o v písemných pramenech neuváděný hrad Hausberk a platy ve výši čtyř kop grošů v Březenci, o které se později vedl spor ukončený až v roce 1381. Ve stejném roce potom Fricolt a Niggel z Alamsdorfu prodali veškerý majetek řádu za 420 kop grošů. Vzhledem k výši částky se mohlo jít o hrad Najštejn, Březenec a části Stráže, Dominy, Krásné Lípy, Křimova, Nové Vsi a dalších vesnic. O určitou část majetku probíhaly spory, které skončily až v roce 1381, kdy se Fricolt z Alamsdorfu zřekl všech práv na Březenec s příslušenstvím (lesy a polovina podacího práva k březeneckému kostelu).[5]
Reference
↑ abSEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Neuštein hrad, s. 271.
↑Pyšná sídla mocných. Příprava vydání Ivan Lehký, Milan Sýkora. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2014. 202 s. ISBN978-80-86531-14-4. Kapitola Zapomenuté hrady, s. 51.
↑LISSEK, Petr; NOVÝ, Miroslav; SÝKORA, Milan. Záchranný archeologický výzkum v Chomutově na Žižkově náměstí. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, 2009. 132 s. Dostupné online. S. 14. Dále jen Kolektiv 2009.
↑PACHNER, Jaroslav. Hausberk – hrádky v krušnohorském údolí říčky Chomutovky u Chomutova. Památky, příroda, život. 2007, roč. 39, čís. 4, s. 3–5. ISSN0231-5076.
Literatura
ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Najštejn – hrad, s. 335.
