Narodil se v obci Vaškivci v Bukovině (dnes součást Ukrajiny) v rodině řeckého původu, která sem přesídlila z Moldávie po roce 1800, kdy zde získala rozsáhlé pozemkové vlastnictví. Alexander von Petrino převzal po smrti otce správu statku v obci Budenec. Od 60. let 19. století se zapojil do politiky. Již roku 1860 se stal členem Rozmnožené Říšské rady (tehdy ještě jen nevolený poradní orgán). V letech 1861–1875 byl poslancem Bukovinského zemského sněmu.[1][2]A dlouhodobě vykonával i funkci poslance Říšské rady, konkrétně ve funkčním období 1861–1865[pozn. 2] (zvolen za velkostatkářskou kurii v Bukovině, slib složil 3. května 1861), 1867–1870 (městská kurie v Bukovině, rezignoval na jaře 1870 v rámci masových rezignací autonomisticky orientovaných poslanců) a 1870–1871.[5]
V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 se opět stal poslancem předlitavského parlamentu ve Vídni (velkostatkářská kurie v Bukovině). Slib složil 10. listopadu 1873, rezignace oznámena na schůzi 19. října 1876.[5]
Politicky byl zastáncem federalismu a prosazoval větší kompetence pro historické země Předlitavska. Coby člen Potockého vlády čelil kritice od německorakouské liberální opozice. Podporoval hospodářský rozvoj Bukoviny a podílel se na vzniku několika hospodářských sdružení v Bukovině. Zasloužil se o rozmach železniční sítě v této zemi. Byl členem družstevního spolku bukovinských Rumunů. V roce 1875 odešel ze zemského sněmu a nadále se věnoval již jen správě rodového velkostatku.[1][7]
↑V jiných pramenech[3] uváděno, že zasedal ve sněmovně jen do roku 1864, ale rejstřík Říšské rady[4] jeho předčasnou rezignaci nezmiňuje.
Reference
↑ abÖsterreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN978-3-7001-3213-4. Kapitola Petrinò, Alexander Frh. von (1824-1899), Politiker und Großgrundbesitzer, s. 6. (německy)
↑Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 682.