Amenemhet I.

Amenemhet I.
Amenemes I. (řecky)
Reliéf ze zádušního chrámu Amenemheta I.
Doba vlády	1939–1910 př. n. l.[1]
Rodné jméno	Amenemhet
Trůnní jméno	Sehotep-ib-Re
Horovo jméno
	(Hor)-wehem-mesu
Manželka	Neferitacenen[2][3]
Potomci	Senusret I., Nofret III. (dcera)
Otec	kněz Senusret
Matka	Nefret[4]
Hrobka	Pyramida v Lištu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amenemhet I. byl egyptským faraonem, zakladatelem 12. dynastie. Vládl přibližně v letech 1939–1910 př. n. l.^[1]

Amenemhet I. nastoupil na trůn po svém předchůdci Mentuhotepovi IV., který zemřel bez přímého následníka. Vlády se ujal vezír Amenemhet. Za manželku měl Nefrutotenen (Neferitatjenen), pozdější matku následníka Senusreta I.^[3].

Po své korunovaci, která se udála okolo roku 1940 př. n. l.^[1], založil na strategickém místě poblíž oázy Fájum nové hlavní město, které pojmenoval Ictauej (Amenemhet-Ictauej poblíž dnešního Lištu)^[5]. Přijal jméno Sehotep-ib-Re, podle dochovaných nápisů vládl přibližně 30 let. Během své vlády zreorganizoval státní správu a založil nový administrativní aparát, který tvořili jím jmenovaní úředníci. Posílil obranu Egypta zvenčí i zevnitř. Na východních hranicích Dolního Egypta dal vybudovat tzv. Královu zeď, systém pevností proti vpádu nájezdníků. Podobný systém nechal vybudovat i na jižních hranicích říše, ty se za jeho vlády posunuly až ke druhému kataraktu. Organizoval četné expedice do Wadi Hammát, vyschlého řečiště , patrně s cílem propojit stávající kanály s Nilem od města Koptos k Rudému moři. Další expedice byly vedeny proti Libyjcům a také do oblasti Sinaje aby se upevnily hranice říše.
Se sousedními panovníky se později pokoušel udržovat přátelské styky. Znovu zahájil těžbu v dolech na Sinaji a v Núbii. U karavanních cest nechával hloubit studny, jejich bezpečí zajišťoval vojenskými hlídkami. Také podporoval rozvoj plavby po Nilu. Velké změny provedl v zemědělství. Znovu zavedl ústřední řízení zavlažovacích prací, nechal vybudovat nové kanály a povedlo se mu rozšířit plochu, kterou bylo možno použit k osevu. Egypt se za jeho vlády stal prosperující zemí, takže mnoho egyptologů jej proto považuje za zakladatele Střední říše. Jeho vláda skončila jeho zavražděním. Padl za oběť spiknutí, které bylo započato v jeho harému^[4]. Na trůn po něm nastoupil Senusret I., jemuž je Amenemhetovým jménem adresováno jedno ze známých naučení^[6]. Synovi radí jakých činů se má vyvarovat, jaké jsou povinnosti vládce tak aby lidu zabezpečoval jejich potřeby i za cenu osobních obětí a pocitů osamělosti ve své (božské) výlučnosti.

Amenemhet I. si nechal jako hrobku postavit pyramidu u dnešního Lištu, který se nachází asi 65 km jižním směrem od Káhiry. Poprvé prozkoumal prostory pyramidy Maspero v roce 1882, nekropolis pak v letech 1884–1885 expedice Francouzského Institutu Orientální Archeologie.
Její architektura napodobovala pyramidy ze Staré říše. Dnes z ní zbyl pouze polorozpadlý kopec hlíny. Její vstupní chodba je zasypaná a pohřební komora je nepřístupná. Použitím sond se ukázalo, že její podzemí je zalito vodou, která sem z Nilu prosákla. Byla postavena z nepálených cihel, její základna měla rozměry 105×105 metrů, její výška se odhaduje na přibližně 65 metrů. V pyramidovém komplexu se v podzemní galerii nacházelo pět mastab a dalších 22 šachet pro královské ženy^[7]. Faraonovy stavební projekty byly zaměřeny i na obnovu starších monumentů v Bubastis, el-Khatan (Khatana-Qantir), Tanisu, Abydosu a také v prastarém hlavním města Memfis, kdy nechal vybudovat chrám boha Ptaha^[7]. Jeho torza jsou dosud patrná v bažině u vesnice Mitrahina,^[8].

• Wolfgang Kosack: Berliner Hefte zur ägyptischen Literatur 1–12: Teil I. 1–6/ Teil II. 7–12 (2 Bände). Paralleltexte in Hieroglyphen mit Einführungen und Übersetzung. Heft 9: Die Lehre des Königs Amenemhet I. an seinen Sohn. Verlag Christoph Brunner, Basel 2015. ISBN 978-3-906206-11-0.
• Alan Gardiner: Egyptions grammer, Ashmolenan Museum Oxford, Third Edition, 1973, ISBN 0195002679

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Amenemhet I. na Wikimedia Commons

Předchůdce: Mentuhotep IV.

Egyptský král 1939–1910 př. n. l.

Nástupce: Senusret I.

Faraoni střední říše (1976–1794/1793 př. n . l.)
Amenemhet I. • Senusret I. • Amenemhet II. • Senusret II. • Senusret III. • Amenemhet III. • Amenemhet IV. • Sebeknofru