Anna Kingsfordová

Anna Kingsfordová
Narození	16. září 1846 Londýn Spojené království Spojené království
Úmrtí	22. února 1888 (ve věku 41 let) Londýn Spojené království Spojené království
Příčina úmrtí	tuberkulóza
Místo pohřbení	St Eata's Church, Atcham
Alma mater	Pařížská univerzita
Povolání	básnířka, filozofka, lékařka, romanopiskyně, spisovatelka, teosof, sufražetka, feministka a aktivistka
Příbuzní	Isabel Bonus (neteř)
Web	www.anna-kingsford.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Kingsfordová, rozená Bonusová (16. září 1846 Londýn – 22. února 1888 Londýn) byla britská lékařka, publicistka a aktivistka za práva žen a proti týrání zvířat.

Narodila se v zámožné obchodnické rodině, byla nejmladší z dvanácti dětí. V dětství projevovala všestranné nadání a sklon k mystickým vizím, ve třinácti letech napsala román o pronásledování křesťanů v císařském Římě.^[1] V roce 1867 se provdala za svého bratrance, anglikánského pastora Algernona Godfreya Kingsforda, měli jednu dceru jménem Eadith a žili ve vesnici Atcham v Shropshire. V roce 1870 konvertovala k římskokatolické církvi.^[2]

Vydala naučné spisy Health, beauty, and the toilet, Letters to ladies from a lady doctor a The perfect way or the Finding of Christ, sbírku básní River Reeds a autobiograficky laděný román In My Lady’s Chamber (pod pseudonymem Colossa). Spolu s Frances Power Cobbeovou vydávala časopis The Lady's Own Paper, vedla také intenzivní přednáškovou činnost. Usilovala o to, aby ženy měly volební právo, mohly nakládat se svým majetkem a svobodně si vybírat vzdělání a povolání. Požadovala také zákaz štvanic na zvěř a vivisekce, propagovala vegetariánství a abstinenci.^[3] V roce 1880 se stala jednou z prvních anglických promovaných lékařek, i když se během studia odmítala zúčastnit pokusů na zvířatech.^[4] V Londýně provozovala lékařskou praxi, oblíbenou zejména u žen, které obtížně komunikovaly s mužskými doktory. Pohybovala se v teosofických kruzích, nesdílela však jejich odklon od křesťanství a v roce 1884 založila Hermetickou společnost, z níž později vznikl Hermetický řád Zlatého úsvitu.^[5] Jejím nejbližším spolupracovníkem byl Edward Maitland, který napsal její biografii.

Její náboženská exaltovanost se prolínala s odporem k násilí na zvířatech, které považovala za projev utlačitelského patriarchátu. Označila Clauda Bernarda za černého mága a po jeho smrti tvrdila, že ho sama zahubila svým soustředěným spirituálním úsilím.^[6] Osobně také vyhrožovala Louisi Pasteurovi.

Celý život se potýkala s chatrným zdravím, zemřela ve věku 41 let na tuberkulózu.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Kingsfordová na Wikimedia Commons
• Anna Kingsford, her Life and Works