Narodila se v Brně do české rodiny v domě čp. 283 v Horní Brněnské ulici (nyní Starobrněnská 282/19). Dostalo se jí dobrého soukromého vzdělání. Získala vztah k českým kořenům a stala se českou vlastenkou. Roku 1853 se v Brně provdala za úředníka rakouské Státní dráhy a spisovatele Matěje Mikšíčka, někdejšího politika revolucionáře roku 1848, společně zde také žili. S manželem počali dceru Marii.
Spolková činnost
Anna Veronika Mikšíčková se zde následně začala zapojovat do rodící se české spolkové činnosti v silně německy osídleném Brně. Osobně se přátelila se spisovatelkou Boženou Němcovou, se kterou byla v korespondenčním kontaktu. Společně byly členkami organizace Českomoravské bratrstvo stavící na základech utopického socialismu. Němcová ji také velmi ovlivnila v rozhodnutí k vlastní tvorbě. Po jejím vzoru začala sbírat a zaznamenávat lidové příběhy a pohádky. Přátelila a spolupracovala rovněž s Janem Evangelistou Helceletem, Františkou Kerschnerovou či Františkem Matoušem Klácelem
Vesna
Stála jako členka přípravného výboru u zrodu prvního moravského ženského pěveckého souboru Vesna, na jehož valné hromadě 15. srpna 1870 byla zvolena předsedkyní Marie Rosalie Dvořáková, Mikšíčková se stala jeho první starostkou. Dále se o jeho vznik zasloužili především Leopoldina (Lvislava) Rudišová, Miroslava Helceletová, Amálie Teplá, Ing. Antonín Peka či skladatel JUDr.Josef Illner. Roku 1872 Dvořákovou pak ve vedoucí funkci vystřídala. Už v roce 1872 se jeho poslání zobecnilo a z pěveckého spolku vznikla ženská vzdělávací jednota, jejíž cílem bylo šířit vzdělanost mezi brněnskými ženami, a to výhradně prostřednictvím českého jazyka.[4] Ve spolku během jejího působení začala pracovat např. Eliška Machová. Dne 16. září 1886 zahájila pod hlavičkou Ženské vzdělávací jednoty Vesna své působení první česká pokračovací dívčí škola na Moravě.[5]
Mikšíčková byla silně věřící katoličkou a ve svých názorech a postojích působila spíše konzervativně.
.png)
