Arsen či Arsenij Sergejevič Pavlov, přezdívaný Motorola, (rusky Арсен či Арсений Сергеевич Павлов, 2. února 1983, Uchta – 16. října 2016, Doněck) byl ruský občan, velitel praporu Sparta bojujícího na straně samozvané separatistické Doněcké lidové republiky ve válce na východní Ukrajině.[1]
Mládí
Pavlov se narodil v Komijské ASSR. V jednom z rozhovorů uvedl, že v patnácti letech mu zemřeli oba rodiče a od té doby ho vychovávala jeho babička. Tak jako mnoho ruských mladíků z vesnic bez zvláštního vzdělání vstoupil do armády.[2]
Kariéra
Arsen Pavlov působil tři roky v námořní pěchotě jako spojař. Během toho byla jeho jednotka dvakrát vyslána do Čečenska, kde se účastnila tamní války. Po demobilizaci Pavlov pracoval na myčce aut v Rostově na Donu.[2]
Na jaře roku 2014, když na Euromajdanu došlo k násilným střetům s policií, rozpoznal podle jeho slov počínající válku a rozhodl se vyrazit na východ Ukrajiny na pomoc tamním Rusům. Zapojil se k oddílu Igora Girkina a v dubnu 2014 s ním obsadil Slovjansk, čímž byla de facto počata válka na Donbase.[2]
Později se stal velitelem praporu Sparta. Po zapojení do války na východě Ukrajiny byl zanesen na sankční seznam Evropské unie a na Ukrajině obviněn z terorismu. Podle ruského listu Kommersant se nepletl do politiky, avšak stal se pionýrem nové hybridní války a slávu si získal hned v prvních bojích konfliktu, právě ve Slavjansku. Následně si budoval obraz hrdiny tím, že na obrazovce ruských médií pravidelně dával k dispozici exkluzivní záběry z bojů o doněcké letiště.[3] Veřejností samozvané Doněcké lidové republiky byl oslavován jako hrdina. Rusko se přitom od něj po jeho zapojení do konfliktu distancovalo.[4]
Válečné zločiny
V době, kdy byl Pavlov velitelem praporu Sparta, se vychloubal, že osobně zastřelil patnáct zajatých vojáků ukrajinské armády. Lidskoprávní organizace Amnesty International potom vyzvala k prošetření těchto zločinů a ukrajinské úřady žádaly Interpol k vyhlášení pátrání, což ale Interpol odmítl.[1]
Smrtící atentát a pachatelé
Pavlov byl terčem několika atentátů. 16. října 2016, během nedělního večera, vybuchla ve výtahu v pečlivě střeženém domě, kde Pavlov žil, nastražená bomba, která usmrtila jeho a zřejmě i jeho osobního strážce. O pachatelích atentátu spekulovali politici a média z Ukrajiny, samozvané Doněcké lidové republiky i z Ruska.[3]
Pohřeb
19. října 2016 uspořádali Pavlovovi povstalci v Doněcku pohřeb, který označili za státní. Zúčastnilo se ho odhadem asi 50 tisíc lidí.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b ČTK. Velitele ukrajinských separatistů Motorolu zabila bomba ve výtahu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-10-17 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c SOUKUP, Ondřej. Rusko Ondřeje Soukupa: Muž jménem Motorola jako zrcadlo Donbasu. ihned.cz [online]. 2016-10-19 [cit. 2016-10-29]. Dostupné online.
- ↑ a b hop. V Doněcku zabili „Motorolu“, jednoho z velitelů separatistů. ČT24.cz [online]. 2016-10-17 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.
- ↑ a b pet. Povstalci z Doněcku uspořádali svému veliteli „státní“ pohřeb. ČT24.cz [online]. 2016-10-19 [cit. 2016-10-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
.jpg)
