Běs

Běs je slovo používané po christianizaci Slovanů pro různé démony a božstva, křesťany vnímané výrazně negativně. Původně nemuselo mít označení záporný charakter.^[1] Významově mu odpovídá staroslověnské divŭ „démon“, odvozené z praindoevropského *deiwós „bůh“.^[2] Slovo běs může mít souvislost s litevským baisus „strašný“,^[3] Václav Machek je považoval za náhradu za tabuizované sěbъ příbuzné chetitskému sepa, zipa „démon“.^[4]

V písemných pramenech jsou běsové často zmiňováni v souvislosti s magií, především pak s věštěním, vizemi a extází. V Pověsti dávných let jsou ztotožněni s návi – zemřelými:

„

Nocí býval slyšet hřmot, nářek po ulici, běsi jako lidé uhánějíce; ... když někdo vyšel z domu, aby se podíval, ihned poraněn býval od běsu neviditelně ranou (holí) a díky tomu umřel, proto se nikdo neosmělil a nevycházel z domu. Potom se běsi začali zjevovati ve dne na koních, ale nebylo jich samých viděti, ale koní jich bylo vidět jen kopyta; a takto ranívali tidi Polocké i jeho okolí. A protože si lidé vyprávěli, že to mrtví umrlci (nav'i) zabíjejí obyvatele Polocku.^[5]

“

Běs je také zmiňován v Slovu o pluku Igorově z konce 12. století kde se o Polovcích uvádí: „...děti Běsovy křikem pole přehradili.“ Karel Jaromír Erben vykládal Běsa jako božstvo totožné s polabským Černobohem a božstvo zmiňované v Knýtlingasáze jako Pizamar vykládal jako Běsomar – slunečního protivníka Černoboha a totožného s Bělbohem.^[6]

Později běsové čím dál tím víc splývali s křesťanskými ďábly. Věřilo se například že běs může posednout člověka, od toho je odvozeno slovo „zběsilý“.^[7] Ve standardním ruském synodálním překladu Bible je ve verši Marek 5:12 použit termín bjesy (ruský plurál pro běs) v místě, kde démoni (B21), resp. nečistí duchové (ČEP) vstupují do prasat.^[8] V lidovém prostředí pak byla představa ďáblů ztotožněna čerty.

Anastasija Alexandrova běsa připodobňuje řeckému dáimonovi a pneumatu, a uvádí že se věřilo že způsobuje slepotu a byl představován jako stvoření pokryté chlupy, s křídly a ocasem, zahalené v temném plášti nebo smrdícího kouřem.^[9]

Kultura

V pohádce Alexandra Puškina O popovi a jeho dělníku Baldovi je scéna, v níž se Balda setká se starým Běsem, který se vynoří z moře.^[10]
Fjodor Michajlovič Dostojevskij napsal dílo Běsi, které popisuje Rusko v sedmdesátých letech devatenáctého století. Dostojevskij sleduje lidskou touhu po vítězství dobra v zápase se zlem.^[11]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bies na anglické Wikipedii.

↑ PROFANTOVÁ, Naďa; PROFANT, Martin. Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha: Libri, 47. ISBN 80-7277-219-8. S. 229.
↑ WEST, M. L. Indo-European Poetry and Myth. New York: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-19-928075-9. S. 120.
↑ VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 105.
↑ STEJSKAL, Martin. Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991. ISBN 80-85192-08-X. S. 28.
↑ PROFANTOVÁ, Naďa; PROFANT, Martin. Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha: Libri, 48. ISBN 80-7277-219-8. S. 229.
↑ Karel Jaromír Erben. Bájeslovná hesla z Riegrova slovníku naučného. In: Karel Jaromír Erben. Slovanské bájesloví. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2009. ISBN 978-80-87112-25-0. S. 86.
↑ PEŁKA, L.J. Polska demonologia ludowa. Warszawa: Iskry, 1987. (polsky)
↑ Marek 5, Russian Synodal Version, [online]. [cit. 2009-07-10]. Dostupné online. (rusky)
↑ ALEXANDROVA, Anastasija. Ruská mytologická encyklopedie [online]. Rev. 2008 [cit. 2009-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-28. (rusky)
↑ PUŠKIN, Alexandr. Pohádka o popovi a jeho dělníku Baldovi [online]. Alexandr Puškin [cit. 2009-07-10]. Dostupné online. (rusky)
↑ KUTEK, Robert. Dobro a zlo a jeho aspekty v díle F.M. Dostojevského [online]. [cit. 2009-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-11.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu běs na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo běs ve Wikislovníku
Běs ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.