Bavoři, či Bavorové, někdy též Bajuvarové (německy Bajuwaren nebo či Baiuwaren, latinsky Baiuvarii) byli germánský kmen. Usadili se v současném Bavorsku, které po nich nese jméno, dále v Rakousku a v Jižním Tyrolsku počátkem 5. století našeho letopočtu a jsou považováni za předky současných Bavorů a Rakušanů. Jejich jazykem byla raná bavorština.
Latinské jméno Baiuvarii se také občas píše Baiuvari,[1] pravděpodobně to znamená „lidé z Čech“ (Bohemia[1]). Předpokládá se, že název Bohemia je spojen s Bóji, keltským národem, který oblast opustil před římskou dobou a vystřídali ho Germáni. Bavoři dali své jméno oblasti Bavorska. Místní názvy nicméně ukazují na podobnosti názvů Baiowaria (Bavorsko), Boiohaemum (Bohemia – Čechy), Boica (Lužice), nebo dokonce Bononia (italské město Bologna).
Jazyk
Bavoři jsou klasifikováni jako Germáni.[2][3] Není jisté, zda původně mluvili východogermánskými nebo západogermánskými jazyky.[4]. Rané důkazy o jazyku Bavorů jsou omezeny na osobní jména a několik runových nápisů. Od 8. století našeho letopočtu byli Bavoři mluvčími rané formy rakousko-bavorského západogermánského jazyka.[2][5]
Dnes se území, na kterém se mluví bavorskými dialekty, rozkládá na území následujících států:
