Belgická heraldika

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Belgie je země, ve které je vysoká koncentrace šlechticů (asi 1 šlechtic na 1000 nešlechticů), takže je zde pochopitelně také dost heraldických památek. Vysoká koncentrace je dána historií tohoto území, kterému vládli nizozemští králové, císaři Svaté říše římské, španělští králové, francouzští králové, Napoleon a králové belgičtí.

Ve středověku bylo běžné užívání brisur, jenže časem se od tohoto zvyku upouštělo a tak je dnes užívá prakticky jen královská rodina. Od roku 1830 (osamostatnění Belgie) se šlechta (a zejména král) snaží vytvořit vlastní styl.

Šlechticové užívají zlaté nebo stříbrné přilby červeně nebo modře podšité se zlatou mřížkou a zlatým monile.

Štítonoše smí užívat jen baroni a vyšší šlechtici, nestáli však na mottu ani na půdě, ale na ornamentálních vzorech.

Královská rodina užívá zlatou přilbu, která má ale zvednuté hledí. Vévoda z Brabantu (následník trůnu) nemá, na rozdíl od ostatních princů, nijak rozlišení erb od svého otce. Princezny mají sice stejný erb jako otec, ale mají jej na routovém štítě.

U znaků belgických měst se často užívají heroldské figury a také vlámský lev. Pro rozlišení je někdy doplněn korunou (Namur), lemem a písmeny (Gentbrugge) nebo jsou změněny barvy lva (Gent).