Bis(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP) je lipofilní esterkyseliny ftalové, za běžných podmínek ve formě bezbarvé kapaliny.
Použití
DEHP je používán hlavně jako změkčovadlo v plastech. Asi 90 % DEHP v Evropské unii je používáno k výrobě zboží z měkčeného PVC, např. ve zdravotnických pomůckách (infuzní a transfuzní sety aj.), v podlahových krytinách, v tapetách, v obalových fóliích atd. DEHP může činit asi 20 až 60 % hmotnosti výrobku, v infuzních a dialyzačních setech to bývá kolem 25 %.[2]
Jediným výrobcem DEHP v České republice je DEZA a.s. ve Valašském Meziříčí.[3]
Vlastnosti a regulace
DEHP je evropskou směrnicí EU 67/548/EHS[4] o klasifikaci a označování nebezpečných látek řazen mezi látky toxické pro reprodukci.
DEHP je evropskou směrnicí 2003/15/EHS zakázáno v kosmetických přípravcích a rozhodnutím Evropské komise 1999/815/ES zakázáno (společně s pěti dalšími ftaláty – DIDP, DINP, DBP, BBP a DNOP) v hračkách a předmětech, které děti do 3 let vkládají do úst.[5]
DEHP je řazen mezi prioritní rizikové látky v oblasti vodní politiky EU. Podle Přílohy X rámcové směrnice 2000/60/ES představuje významné riziko pro vodní prostředí.
Úřad pro hodnocení zdravotních rizik ze životního prostředí státu Kalifornie zařadil DEHP na seznam rizikových látek a výrobky obsahující DEHP musí být od roku 2004 opatřeny varováním pro spotřebitele.[6]
Škodlivé účinky DEHP
Podle studií na zvířatech může DEHP vyvolávat poruchy sexuální vývoje samčích mláďat savců, např. vrozené vývojové vady prostaty, varlat a penisu, močové trubice nebo změny produkce spermií. DEHP může způsobit smrt plodu v děloze, vyšší riziko smrti po narození, vrozené vývojové vady srdce a cév, narušení funkcí jater nebo poruchy srdeční frekvence.[7]
↑ Zavedení DEHP-free inovovaných setů znamená splnění legislativního, medicínského i ekologického požadavku. Co se vlastně pod touto zkratkou skrývá?. braunoviny.bbraun.cz [online]. [cit. 2015-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-04.
↑ DEZA Ftalanhydrid, změkčovadla a estery. www.deza.cz [online]. [cit. 2015-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-03.