Boris Iofan

Boris Michajlovič Iofan
Narození	16.jul. / 28. dubna 1891greg. Oděsa
Úmrtí	11. března 1976 (ve věku 84 let) Barvicha
Místo pohřbení	Novoděvičí hřbitov
Alma mater	Oděská umělecká škola M. B. Grekova
Povolání	architekt
Ocenění	Stalinova cena medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945 Lidový architekt SSSR Řád rudého praporu práce Leninův řád … více na Wikidatech
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu
Choť	Olga Iofan (od Desetiletí od 1920)[1]
Partner(ka)	Olga Iofan (od Desetiletí od 1910)[1]
Příbuzní	Dmitri Iofan (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boris Iofan (rusky Борис Михайлович Иофан; 28. duben 1891 Oděsa – 11. březen 1976 Moskva) byl sovětský židovský architekt. Je představitelem socialistického realismu a autor projektů Dům na nábřeží (1931) a Palác sovětů, který nikdy nebyl dokončen. Mezi jeho práce patří také stanice metra Baumanskaja v Moskvě.

V roce 1970 získal ocenění Lidový architekt SSSR. Je nositelem Stalinovy ceny II. třídy (1941).

Studoval v Oděse a v Římě. Do Ruska se vrátil v roce 1924. Projektoval sovětský pavilon na světové výstavě v Paříži (1937) spolu se sochou „Dělník a kolchoznice“ od Věry Muchinové.

Je pochován v kolumbáriu na Novoděvičím hřbitově v Moskvě.

• Leninův řád
• Řád rudého praporu práce – 1938 – za úspěšnou práci na stavbě sovětského pavilonu na Světové výstavě v Paříži v roce 1937
• Medaile Za udatnou práci za Velké vlastenecké války 1941–1945
• Pamětní medaile 800. výročí Moskvy
• Stalinova cena II. třídy – 1941 – za architektonický návrh pavilonu SSSR na Světové výstavě v Paříži v roce 1937
• Lidový architekt SSSR – 1970
• Zasloužilý stavitel RSFSR – 1966

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Boris Michajlovič Iofan na Wikimedia Commons