Carlsbad Ski Sprint

Carlsbad Ski Sprint byly mezinárodní závody v běhu na lyžích v centru Karlových Varů na třídě Tomáše Garrigue Masaryka. Konaly se vždy 26. prosince od roku 2007 do roku 2013, v roce 2014 se ale z finančních důvodů a kvůli nedostatku sněhu neuskutečnily.^[1]

Sníh do centra města byl dovážen z lyžařských středisek Pernink, Boží Dar nebo ze sousedního Německa.

Carlsbad Ski Sprint se postupně rozrostl na několikahodinovou akci, která vrcholila závody hlavní kategorie, ale jejíž součástí byly i závody dalších kategorií, včetně kostýmované jízdy na starých dřevěných lyžích, koncert a závěrečný ohňostroj. Pravidelně se sportem bavilo kolem pěti tisíc diváků.

V roce 2006 se Lukáš Bauer získal stříbrnou medaili na olympijských hrách v Turíně a přiřadil se definitivně ke světové běžecké špičce. Popularita běžeckého lyžování, také díky úspěchům Kateřiny Neumannové nebo Martina Koukala rostla. V Karlových Varech, nedaleko Bauerova domova na Božím Daru se rozhodli uspořádat sprinterský závod přímo v centru. Jejich cílem bylo přinést tento sport, který se zpravidla koná v horských či lesních prostředích, přímo mezi lidi.^[2]

Závodu se účastnili lyžaři z Německa, Ruska a České republiky. Český tým měli reprezentovat např. Lukáš Bauer, Dušan Kožíšek a Martin Koukal.^[3] Bauer ale nakonec start odvolal kvůli blížícímu se Tour de Ski.^[4]

Závod probíhal systémem jednotlivých rozjížděk, do kterých každý tým nasazoval svého zástupce. Protože po 16 rozjížďkách bylo skóre vyrovnané, rozhodla až dodatečná rozjížďka, ve které Anton Gafarov z Ruska porazil Aleše Razýma.^[4]

Výsledky

1.	Rusko Rusko	Anton Gafarov, Alexej Petuchov, Igor Ušajev, Ivan Gulajev
2.	Česko Česko	Aleš Razým, Martin Koukal, Dušan Kožíšek, Milan Šperl
3.	Německo Německo	Johann Stöhr, Lars Hänel, Oliver Wünsch, Robert Metze

Druhého ročníku se účastnili lyžaři České republiky, Slovenské republiky, Německa a Rakouska, původně ohlášení Rusové nakonec nedorazili. Formát závodu se změnil, nově startovaly dvojice, ale v jednotlivých soubojích znovu startoval za každou dvojici jeden závodník. Češi měli celkově tři týmy po dvou lyžařích, první tým sestavili Martin Koukal a Václav Kupilík, druhý tým biatlonisté Michal Šlesingr a Ondřej Moravec a třetí tým Radek Šretr a Petr Novák.^[5]

Ani jeden český tým se ale do velkého finále neprobojoval a nakonec obsadily poslední tři místa. V závodě vyhrál tým Rakouska, druzí skončili Slováci a třetí Němci.^[6]

Výsledky

1.	Rakousko Rakousko	Manuel Hirner, Markus Bader
2.	Slovensko Slovensko	Michal Malák, Davorín Škvaridlo
3.	Německo Německo	Lars Hänel, Oliver Wünsch
4.	Česko Česko	Radek Šretr, Petr Novák
5.	Česko Česko	Martin Koukal, Václav Kupilík
6.	Česko Česko	Michal Šlesingr, Ondřej Moravec

Třetího ročníku se účastnili Němci, Slováci a Rusové, Českou republiku reprezentovaly dva týmy.

Novinkou závodu byla změna systému na štafetový sprint dvojic.^[7] Vůbec poprvé se na startu představil domácí závodník Lukáš Bauer, který žije na nedalekém Božím Daru. K postupu do tříčlenného finále chyběl dvojici Bauer, Milan Šperl jediný bod. Ve finále se ale potom poprvé v historii karlovarských závodů dočkali vítězství běžci z Česka, na sprint se specializující duo Petr Novák a Aleš Razým.^[8]

Výsledky

1.	Česko Česko	Petr Novák a Aleš Razým
2.	Německo Německo	Lars Hänel, Walter Hänel
3.	Rusko Rusko	Andrej Ťutěrev, Sergej Grišin
4.	Česko Česko	Lukáš Bauer, Milan Šperl
5.	Německo Německo	Oliver Wünsch, Benjamin Seifert
6.	Slovensko Slovensko	Michal Malák, Davorín Škvaridlo

Čtvrtého ročníku se účastnili lyžaři z České republiky, Slovenské republiky, Německa, Rakouska a Polska. Ruský tým opět do Karlových Varů nedorazil, tentokrát byla na vině propadlá víza. Vítězství v závodě obhájil Petr Novák, který tentokrát nastoupil společně s Dušanem Kožíškem.^[9]

Výsledky

1.	Česko Česko	Dušan Kožíšek, Petr Novák
2.	Česko Česko	Lukáš Bauer, Martin Jakš
3.	Německo Německo	Lars Hänel, Erik Hänel
4.	Polsko Polsko	Mariusz Michalek, Sebastian Gazurek
5.	Slovensko Slovensko	Artur Gergart, Davorín Škvaridlo

Carlsbad Ski Sprint v tomto roce doplnila biatlonová exhibice za účasti Zdeňka Vítka, Jaroslava Soukupa a Ondřeje Moravce, vyhrál Michal Šlesingr.^[10]

Pátého ročníku se zúčastnilo poprvé v historii sedm týmů.^[11] Kromě již pravidelných účastníků z Česka, Polska, Německa, Rakouska a Slovenska dorazily také dvojice z Estonska a Ukrajiny.^[12] Českou dvojici původně měli tvořit Lukáš Bauer a Martin Koukal, ale kvůli nemoci nakonec Bauera vystřídal biatlonista Michal Šlesingr.

V bohatém doprovodném programu se představili třeba také skokan na lyžích Jakub Janda nebo dostihový jezdec a vítěz Velké pardubické Josef Váňa.^[13]

Výsledky

1.	Česko Česko	Martin Koukal, Michal Šlesingr
2.	Německo Německo	Oliver Wünsch, Thomas Freimuth
3.	Polsko Polsko	Mariusz Michalek, Mateusz Ligocki
4.	Ukrajina Ukrajina	Oleksij Švidkij, Ivan Bilosjuk
5.	Slovensko Slovensko	Martin Kapšo, David Brünn
6.	Rakousko Rakousko	Sebastian Stadlbauer, Dominik Kern
7.	Estonsko Estonsko	Vahur Teppan, Kristjan Oolo

Šestého ročníku se účastnilo tentokrát jen šest dvojic z České republiky, Ukrajiny, Německa, Rakouska a smíšený tým Německa a USA. Českou republiku tentokrát reprezentovali Stanislav Řezáč a Martin Koukal, jenže když Řezáč zlomil v jedné z rozjížděk hůlku, Čechům už se nabranou ztrátu nepodařilo v dalších rozbězích dohnat a startovali jen v malém finále.^[14]

Zatímco už v minulých letech se konaly také závody juniorů nebo mladých nadějí, až v šestém ročníku premiérově odstartoval závod žen. Startovaly v něm ale jen tři dvojice.^[14]

Výsledky

1.	Německo Německo	Oliver Wünsch, Daniel Heun
2.	Ukrajina Ukrajina	Oleksij Švidkij, Vitalij Štun
3.	Rakousko Rakousko	Dominik Kern, Lukas Weitgasser
4.	Česko Česko	Martin Koukal, Michal Šlesingr
5.	Ukrajina Ukrajina	Ruslan Perechoda, Myroslav Bilosjuk
6.	USA USA / Německo Německo	Noah Hoffmann, Andy Gerstenberger

Výsledky

1.	Německo Německo	Nadine Hermannová, Jenny Mannová
2.	Česko Česko (Slovan Karlovy Vary)	Petra Nováková, Barbora Müllerová
3.	Česko Česko (SK Jablonec)	Kamila Knopová, Karolína Preislerová

Sedmého ročníku se účastnili lyžaři z Česka, Slovenska, Rakouska, Polska a smíšný tým z Lotyšska a Litvy.

Sníh na závody tentokrát musel být dovezen až z německého Oberwiesenthalu.^[15] Program byl navzdory obtížím při pořádání bohatý, zahrnoval biatlonovou exhibici, exhibici osobností, závod českého poháru a další doprovodné závody. Rozpočet akce se vyšplhal na 2,5 milionu korun.^[16]

Vítězi závodu se tentokrát stali Martin Koukal a Daniel Máka.^[17]

Výsledky

1.	Česko Česko	Martin Koukal, Daniel Máka
2.	Slovensko Slovensko	Andrej Segeč, Miroslav Šulek
3.	Německo Německo	Oliver Wünsch, Andy Gerstenberger
4.	Polsko Polsko	Dominik Bury, Kamil Bury
5.	Lotyšsko Lotyšsko/Litva Litva	Indulis Bikše, Stepan Terentjev
6.	Rakousko Rakousko	Hans Hutegger, Kevin Plessnitzer

V roce 2014 se závod v pravidelném prosincovém termínu nekonal. Magistrát Karlových Varů mu tentokrát nepřidělil dotaci a pořadatelé nedokázali zajistit prostředky z vlastních zdrojů. Magistrát se rozhodl šetřit, navíc vyslyšel i kritické ohlasy lidí na přehnaný ruch ve městě v době vánočních svátků. Dalším faktorem, který se postavil proti konání, bylo teplé počasí a nedostatek sněhu i ve střediscích, ze kterých se pravidelně dovážel.^[1]

Pořadatelé prozatím vyhlásili záměr uskutečnit závody v pozměněné podobě pod střechou na zimním stadionu KV Aréna.^[1]

Přestože se karlovarský Ski Sprint stal jednou z tradičních a oblíbených součástí karlovarského sportovního i společenského kalendáře, měl přesto své kritiky.

Už v roce 2009 se například karlovarský zastupitel za Zelené Pavel Žlebek pozastavil nad tím, zda není akce příliš ekologicky i ekonomicky náročná a zda by nebylo možné přesunout ji na zimní stadion.^[2]

Podobné kritiky se opakovaly i v roce 2014, kdy magistrát města, který byl dlouhá léta generálním partnerem akce, nakonec rozhodl neprodloužit svou spolupráci a nepřidělit akci svou dotaci.^[1]

• Oficiální stránky