Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Cementárna Radotín

Závod Radotín
Cementárna Radotín
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1871
SídloK cementárně 1261/25, 15302 Praha - Radotín, Česko
Adresa sídlaMokrá 359, 664 04 Mokrá – Horákov
Souřadnice sídla49°59′46,38″ s. š., 14°20′24,86″ v. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnostivýroba cementu
Produktyportlandský cement CEM I 42,5 R, portlandský cement s vápencem CEM II/A-LL 52,5 N, portlandský směsný cement CEM II/B-M (S-LL) 42,5 N, portlandský struskový cement CEM II/B-S 32,5 R
Službyvýroba a expedice volně ložených cementů
MajiteléHeidelbergCement Central Europe East Holding B.V. 5216PD´s Hertogenbosch, Pettelaarpark 30, Nizozemské království
Identifikátory
Oficiální webstránky
IČO26209578
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Budova s jedním komínem uprostřed je radotínská vápenka. Cementárna Radotín je komplex budov s komíny hned za radotínskou vápenkou (Radotín na dobové pohlednici – rok 1920)

Cementárna Radotín se nachází v Praze-Radotíně a je součástí společnosti Českomoravský cement, a.s. Cementárna byla založena v sedmdesátých letech 19. století Pražskou akciovou továrnou na hydraulický cement v Praze.[1]

Historie

Od roku 1871 do 1945

V roce 1871 založila Pražská akciová továrna na hydraulický cement v Praze závod na výrobu cementu. Okresní hejtmanství na Smíchově vydalo stavební povolení dne 14. října 1871. V místě původních vrchnostenských vápenných milířů, dnešní centrum Radotína, byly postaveny první budovy nové cementárny na výrobu portlandského cementu.[1] Byla to výhodná poloha na železniční trati České západní dráhy mezi Prahou a Plzní s pokračováním do Bavorska. V roce 1873 zasáhla cementárnu hospodářská krize, na čas byla dokonce zastavena výroba v cementárně. V lednu 1876 cementárnu odkoupil za 44 % odhadní ceny největší akcionář cementárny Max Herget. V roce 1877 podnik nesl nový název Portland Cementfabrik Radotin, Max Herget.[2] Sloučení firmy Maxe Hergeta s firmou Bárta & Tichý a s účastí dalších podnikatelů v roce 1920 vznikla společnost Spojené pražské továrny na staviva, a.s. se sídlem v Praze.[3] Cementárna v Radotíně se stala pobočným závodem. V roce 1930 firma změnila název na Prastav, spojené pražské továrny na staviva, a.s.[4]

Od roku 1945 do 1990

V říjnu 1945 byla zavedena ve firmě národní správa. V roce 1946 byl podnik znárodněn a s akciovou společností Králodvorská cementárna a dalšími 16 závody[p. 1] byl začleněn do národního podniku České cementárny a vápenice se sídlem v Praze. V roce 1950 byl vytvořen samostatný podnik Pragocement, n.p. se sídlem v Radotíně. Součástí národního podniku se staly: vápenka Řeporyje, vápenka Skoupý u Sedlčan, Rakovice u Písku a vápenky Srbsko, Chýnov, Zdice a Loděnice, jako pobočné závody.[1][2] v roce 1959 byla zahájena výstavba nové cementárny mimo centrum Radotína v Lochkově. Ve staré cementárně byla ukončena výroba v roce 1963 do roku 1966 byla provedena demontáž a demolice objektů. Byly zachovány pouze dvě administrativní budovy a dva menší objekty. V roce 1980 vznikl koncernový podnik Cementárny a vápenky Praha 5-Radotín. Nový koncernový podnik řídil cementárnu Radotín, vápenku Loděnice s provozem Výroba omítek v Srbsku a Mlýnice vápenců ve Skoupém, Čížkovickou cementárnu a vápenku, Čížkovice.[5]

Od roku 1990

Cementárna Radotín z Radotínské vyhlídky, březen 2021.
Cementárna Radotín z Radotínské vyhlídky, březen 2021.

V roce 1990 vznikl Pragocement státní podnik, se závody v Radotíně a vápenkou v Loděnicích. V roce 1991 je založena akciová společnost Pragocement. 6. prosince 1991 byly podepsána smlouva mezi Pragocementem, a.s., Heidelberg Zement AG a Ministerstvem průmyslu České republiky. Heidelberg Zement AG získal 40 procent akcií na jméno v hodnotě 1000 Kč a v roce 1993 vlastni 75,24 procent akcií.[6] V roce 1995 dochází ke spojení podniků Pragocement,a.s., Cement Bohemia Praha, a.s. a Králodvorská cementárna, a.s. a vznikla nová společnost Cement Bohemia Praha, a.s. Rozhodující podíl v roce 1996 měl Heidelberg Zement AG ve výši 81,3 procent.[7] V roce 1998 Cement Bohemia Praha, a.s. se sloučila se společností Cementárny a vápenky Mokrá, a.s. a vytvořily nový podnik Českomoravský cement, a.s.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Cementárna v Čížkovicích, vápenky v Řetenicích, ve Vrchlabí, v Prachovicích, v Závratci, ve Vápenném Podole, v Loděnici, v Holyni, v Bohdanči, v Srbsku, v Hlubočepích, a Králově Dvoře, výrobny lehkých stavebních desek na Zlíchově, v Pečkách a Havlíčkově Brodě a struskovou cihelnu na Kladně

Reference

  1. ↑ a b c Závod Radotín [online]. www.heidelbergcement.cz [cit. 2016-06-02]. Kapitola Historie. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Cementárna Radotín - Lochkov [online]. www.hornictvi.info [cit. 2016-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-02. 
  3. ↑ GARKISCH, Miloš, et al. Příběhy pražských cementáren (140 let výroby cementu v Radotíně 1871-2011) [online]. 2011 [cit. 2016-06-06]. Kapitola Radotínská cementárna, s. 65. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-05. Dostupné také na: [1]. 
  4. ↑ GARKISCH, Miloš... c.d., Kapitola Pod novým názvem, s. 79
  5. ↑ GARKISCH, Miloš... c.d., KapitolaSedmdesátá a osmdesátá léta, s. 165.
  6. ↑ GARKISCH, Miloš... c.d., Kapitola Radotínská cementárna ve víru ekonomické transformace, s. 173.
  7. ↑ GARKISCH, Miloš... c.d., Kapitola Radotínská cementárna ve víru ekonomické transformace, s. 177.

Související články

Externí odkazy
Kembali kehalaman sebelumnya