Chalva

Chalva
Složení
krupice, kukuřičný škrob, slunečnicové semínko, olej, cukr, mouka a sezamové semeno
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chalva (bulharsky xaлва (chalva), turecky helva, ázerbájdžánsky halva, sanskrtem halava, hebrejsky חלווה^[1] (chalva), arabsky حَلاو (halawi)) patří k jedněm z nejstarších orientálních cukrovinek. Název pochází z arabského slova hilwa, sladký.

Původní receptura je velmi jednoduchá, podstatou výrobku je výluh z rostlin obsahujících saponiny (např. z mydlice lékařské) smíchaný s obyčejným cukerným roztokem a ochucený pastou ze sezamových semínek.

Místo sezamu se praží i jiná olejnatá semena, například slunečnice nebo různé druhy ořechů. Slunečnicová chalva je populární v zemích bývalého Sovětského svazu, především v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině.

K dochucení se přidává kakao, vanilka, čokoláda, sušené mléko, případně různé orientální esence, např. růžová nebo pomerančová.

Dnes se chalva vyrábí z pražených olejnatých jader a kanditové hmoty (cukerná hmota o nízkém obsahu vody používaná k výrobě tvrdých bonbónů), do které se přidává škrobový sirup.

Sušší chalvě vyrobené původní recepturou se říká tachan-chalva nebo tahini halva a je oblíbená na Balkáně, Blízkém východě a kolem Středozemního moře.

Rosolovitější semolina halva se dělá v orientálních státech jako je Indie, Pákistán a Írán. Do této chalvy se navíc přidává med, rozinky, datle nebo jiné sušené ovoce.

Před druhou světovou válkou se chalva vyráběla i v Československu a byla běžně k dostání na poutích a jarmarcích. Za války byla tato výroba zastavena a doposud se ji nepodařilo plně obnovit.^[zdroj?] Dnes je v Česku k sehnání v supermarketech, v čajovnách či specializovaných prodejnách (orientální, východní) s potravinami.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Halva na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chalva na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo chalva ve Wikislovníku