Chlorid samarnatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem SmCl2.
Příprava
Chlorid samarnatý lze připravit redukcí chloridu samaritého kovovým samariem ve vakuu při teplotě 800 °C až 900 °C, nebo vodíkem při teplotě 350 °C:[1]
- 2 SmCl3 + Sm → 3 SmCl2
- 2 SmCl3 + H2 → 2 SmCl2 + 2 HCl
Chlorid samarnatý lze také připravit redukcí chloridu samaritého naftalenidem lithným v tetrahydrofuranu:[2]
- SmCl3 + Li → SmCl2 + LiCl
Redukci je možné provést i kovovým lithiem nebo sodíkem v zatavené křemenné trubici při teplotě 900 °C (Li) nebo 800 °C (Na).[3][4]
Je také možné jej vyrobit redukcí chloridu samaritého zinkem v tavenině chloridu zinečnatého při teplotě 500 °C.[1]
Vlastnosti
Chlorid samarnatý je tmavě hnědá pevná látka. Je silně hygroskopický a lze ji skladovat a manipulovat s ní pod vysušeným inertním plynem nebo ve vysokém vakuu. Na vzduchu nebo při styku s vodou se pohlcováním vlhkosti přeměňuje na hydráty, které jsou však nestabilní a rozkládají se za vývoje vodíku a vzniku chloridů-oxidů. Chlorid samarnatý krystalizuje v ortorombické soustavě, typu chloridu olovnatého (cotunnitu), s prostorovou grupou Pnma (číslo 62) a parametry mřížky a = 900,9 pm, b = 756,2 pm, c = 450,7 pm.[4] Při teplotě nad 680 °C krystalizuje v kubické soustavě.[5]
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Samarium(II) chloride na anglické Wikipedii a Samarium(II)-chlorid na německé Wikipedii.
- ↑ a b BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: F. Enke 626 s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-02328-1. S. 1081. (německy)
- ↑ ROSSMANITH, Kurt. Herstellung der klassischen Seltenerd(II)-chloride in Lösung. Monatshefte für Chemie. 1979, roč. 110, čís. 1, s. 109–114. Dostupné online [cit. 2024-08-05]. ISSN 0026-9247. DOI 10.1007/BF00903752. (německy)
- ↑ Advances in Inorganic Chemistry and Radiochemistry. [s.l.]: Academic Press 383 s. Dostupné online. ISBN 978-0-08-057869-9. S. 9. (anglicky)
- ↑ a b MEYER, Gerd; SCHLEID, Thomas. The metallothermic reduction of several rare-earth trichlorides with lithium and sodium. Journal of the Less Common Metals. 1986-02, roč. 116, čís. 1, s. 187–197. Dostupné online [cit. 2024-08-05]. DOI 10.1016/0022-5088(86)90228-6. (anglicky)
- ↑ MACINTYRE, Jane E. Dictionary of Inorganic Compounds. [s.l.]: CRC Press 1342 s. Dostupné online. ISBN 978-0-412-30120-9. S. 2903. (anglicky)