Dělo je dělostřeleckáhlavňovázbraňráže alespoň 20 mm. Pro velkou hmotnost a silný zpětný ráz se umisťuje na lafetu. Ve výzbroji jsou zavedena děla jakožto palné zbraně. Z děl menších ráží se střílí jednotné (integrované) náboje, u větších ráží se používá dělené střelivo (zvlášť se do hlavně vkládá střela a zvlášť tuhá výmetná náplň). Dělají se pokusy např. s děly na tekutou výmetnou náplň, ale i s děly na elektromagnetickém principu. V civilní sféře se uplatňují i děla pneumatická, u kterých se využívá k vymetení „střely“ stlačeného vzduchu (např. k vystřelování reklamních triček do davu, nebo na americkém venkově oblíbená střelba dýněmi na dálku).
Hladký vývrt hlavně – historické typy děl, u kterých nebyla střela nijak stabilizována, ale také např. moderní tankové kanóny kde je střela za letu stabilizována křidélky v její zadní části (odtud název šípová stabilizace)
Drážkovaný vývrt hlavně – prakticky všechna soudobá děla, střela je za letu stabilizována rotací, která je jí udělena při průletu touto hlavní (drážky stočené do spirály roztočí střelu kolem její osy)
Se zákluznou hlavní – dělo opatřené brzdo-vratným zařízením (obvykle hydraulickým), které je vloženo mezi hlaveň a lafetu a které účinně tlumí zpětný ráz hlavně, rozloží jej v čase a následně vrátí hlaveň do výchozí polohy
Bezzákluzová děla – dělo, obvykle kanón, u kterého je zpětný ráz vyrovnán jinak, než brzdo-vratným zařízením (více u hesla kanón)
Děla lodní – obvykle se označují jako kanóny, ale všechna současná lodní děla jsou děla univerzální, která se používají jak k palbě přímé – na ostatní lodě, na objekty na pobřeží, na letadla (to ale zcela výjimečně, na obranu lodí proti letadlům slouží Protiletadlové řízené střely), tak k palbě nepřímé – ostřelování cílů v hloubi nepřátelského území
Děla pozemní – ta dále dělíme podle typu na:
kanóny – děla pro přímou palbu, vyznačují se dlouhou hlavní (40 až 80násobek její ráže)
houfnice – děla pro nepřímou palbu, mající krátkou hlaveň (15 až 30násobek její ráže)
kanónové houfnice – děla primárně určená pro nepřímou palbu, ale schopná plnohodnotné přímé palby (dlouhá hlaveň)
Pozemní děla také dělíme na
stacionární (na nepohyblivé základně), děla vestavěná do pevnostních objektů, a
mobilní (přepravitelná), které dále rozdělujeme na:
vezená (např. na nákladních automobilech, dříve se lehčí rozebiratelné typy vozily na zvířatech (koních, mezcích)
tažená (automobilem, spec. dělostřeleckým tahačem, dříve i zvířaty)
samojízdná (tažená děla vybavená pomocným motorem pro pohyb v terénu na krátké vzdálenosti)
samohybná (lafetovaná na samohybném podvozku – pásovém, kolovém)