Dům Diamant

Činžovní dům Diamant
Dům Diamant z Lazarské ulice
Účel stavby
Kanceláře a obytné prostory, sídlo galerie S.V.U. Mánes
Základní informace
Sloh	kubismus
Architekt	Emil Králíček
Výstavba	1912–1913
Stavebník	JUDr Adolf Hoffmeister
Pojmenováno po	diamant
Poloha
Adresa	Lazarská 82/1 Praha 1, Nové Město 110 00  Praha 1, Česko Česko
Ulice	Magdalény Rettigové, Lazarská a Spálená
Souřadnice	50°4′45,7″ s. š., 14°25′11,7″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	39862/1-1071 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác, resp. činžovní dům Diamant je kubistická budova z let 1912–1913. Nachází se na adrese Lazarská 82/1, na nároží ulic Spálená, Lazarská a Magdaleny Rettigové na Novém Městě, Praha 1. V domě sídlí galerie Spolku umělců „Mánes“ a některé další instituce.

Autorem kubistického domu na rohu ulic Spálená a Lazarská je Emil Králíček, autor i některých dalších zajímavých kubistických staveb v Praze, např. jediné (známé) kubistické pouliční lampě na světě. (Stojí za zmínku, že autorství "Diamantového domu" zpochybňuje v knize Prahou krok za krokem Emanuel Poche, který ho přisuzuje architektu Skřivánkovi.) V letech 1912–1913 stavbu provedla firma Matěje Blechy (stavitel některých dalších kubistických i secesních staveb v Praze).

Ačkoli původní návrh domu Friedricha Ohmanna počítal s fasádami ve stylu klasicizující secese a v roce 1912 byla skutečně zahájena stavba podle Ohmannova projektu, ještě v létě téhož roku byl projekt přepracován Emilem Králíčkem. Ten vytvořil celkový návrh ve stylu kubismu, společně s ostatními výtvarnými prvky, včetně tehdy kontroverzní edikuly nad barokní sochou sv. Jana Nepomuckého.

Dům nechal postavit jeho vlastník JUDr Adolf Hoffmeister, otec ilustrátora, překladatele, divadelního dramaturga a scenáristy, spisovatele a diplomata Adolfa Hoffmeistra, který zde prožil většinu svého života. Během svého pobytu v Praze zde u něj bydlel např. Vladimir Vladimirovič Majakovskij, zde ho navštívil také Le Corbusier (v r. 1928) nebo Philippe Soupault při jejich návštěvách Prahy.[1]

V současné době v domě sídlí pobočka UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. a Galerie Spolku výtvarných umělců (S.V.U.) Mánes – Diamant (obě instituce na adrese Spálená č. 82/4, na rohu ulic Magdaleny Rettigové a Lazarská).

V interiérech domu, na chodbě a na schodišti k bytům se zachovaly kubistické prvky vybavení, jako lustry, lampy, schodišťová zábradlí, dveře či leptaná okenní skla.

V těsném sousedství Diamantu stojí barokní kostel Nejsvětější Trojice, jehož autorem byl Kilián Ignác Dientzenhofer. Ke kostelu náleží také barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1717 (zřejmě dílo Michala Jana Josefa Brokoffa), na samé hranici mezi oběma stavbami, jejíž architektonické včlenění pomocí rámovaného kubistického oblouku z roku 1913, představuje vynikající způsob propojení architektonických stylů obou budov – moderního Diamantu s barokním kostelem, ačkoli toto řešení ve své době vzbudilo odpor Klubu Za starou Prahu.

• CAHA, Milan. In: BAŤKOVÁ, Růžena a kol. Umělecké památky Prahy, Nové Město a Vyšehrad. Praha: Academia, 1998.

[1] Derek Sayer, Postcards from Absurdistan, Princeton University Press, 2022, s. 242.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům Diamant na Wikimedia Commons
• http://www.hrady.cz/?OID=8180
• http://praga-magica.blog.cz/1106/dum-diamant Archivováno 19. 4. 2015 na Wayback Machine.