Djurdjevićův most

Djurdjevićův most
Most na Tari
Základní údaje
Kontinent	Evropa
Stát	Černá Hora Černá Hora
Komunikace	R-4
Doprava	silniční a pěší
Přes	Tara
Otevřen	1940
Souřadnice	43°9′1,51″ s. š., 19°17′42,86″ v. d.
Parametry
Materiál	beton
Délka	365 m
Výška	150 m
Mapa
Další data
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Djurdjevićův most (srbsky Ђурђевића мост) je silniční most, který se nachází na severovýchodě Černé Hory (nedaleko obcí Mojkovac, Žabljak a Pljevlja). Vede přes řeku Taru. Leží 150 km severně od Podgorici. Nachází se na území národního parku Durmitor.

Most se jmenuje podle regionu, v němž byl postaven.^[1]

Je to obloukový železobetonový most unikátní konstrukce. Ve své době se řadil k nejpokrokovějším mostům v Evropě. Je součástí důležité komunikace mezi Bělehradem a Nikšićem (přes město Pljevlja). Leží přesněji mezi vesnicemi Budečevica a Trešnjica.^[2]

Most je dlouhý 365 m, má pět oblouků, nejdelší z nich má na délku 116 m. Vozovka se zde nachází v nejvyšším bodě 172 m nad zemí. Most byl trasován v oblouku, nikoliv v přímce. Na jedné straně mostu činí nadmořská výška 805,94 m n. m. a na druhé 811,28 m n. m.

Celková šířka stavby dosahuje sedmi metrů, vozovka má 5,5 metrů a dva chodníky po obou stranách potom 0,75 metrů včetně zábradlí. Na mostě se nenachází veřejné osvětlení.^[3]

Z mostu bývají organizovány seskoky (bungee jumping).

Stavbu navrhl Mijat Trojanović^[4], který předtím již studoval budování podobných mostů v Evropě. Zakázka měla stát 11,5 milionů tehdejších jugoslávských dinárů, nicméně v průběhu se cena vyšplhala o další milion. Stavební práce prováděla firma Andonović z Bělehradu.

Most byl postaven mezi lety 1937 a 1940. Do užívání byl dán na podzim uvedeného roku. Na jaro 1941 byly plánovány zatěžkávací zkoušky a slavnostní otevření stavby, nicméně se neuskutečnily z důvodu vypuknutí druhé světové války.^[3]

Po dokončení byl tento největším železobetonovým obloukovým mostem na kontinentě. Stavbyvedoucím mostu byl Isaac Russo ze Švýcarska, který byl odborníkem na použité konstrukce. 40 % stavebních nákladů na zbudování mostu tvořilo zbudování rekordního dřevěného lešení v místě stavby.^[5] Lešení co do objemu nebylo překonáno do současnosti a využito bylo 650 kubických metrů dřeva. Využito bylo dřevo smrkové z lesů do okolí 25 kilometrů od stavby.

V roce 1942, nedlouho po dokončení stavby, jej obsadili italští fašisté a Četnici. Jugoslávští partyzáni ve snaze zpomalit postup protivníků zničili^[1] jeden z jeho oblouků (jihovýchodní, s výškou 44 m). Operace se účastnil Lazar Jauković, který byl následně Italy zatčen a zastřelen.^[1][4] U mostu byl i pohřben a paradoxně se podílel na jeho budování jen o několik let dříve.^[1] Díky tomu věděl, jak most vyřadit z provozu, aniž by byl zásadněji poškozen.^[6] Ostatní oblouky poškozeny nebyly. Opravy na stavbě byly zahájeny na podzim 1945. Znovu byl most otevřen roku 1946 a dodnes je významnou technickou památkou v zemi.

V roce 1978 byl na mostě natáčen britský film Force 10^[7], který popisoval boje za druhé světové války. Dramata při postupu partyzánů a odstřelu části mostu byly zdokumentovány ve filmu Most z roku 1968 od režiséra Hajrudina Krvavace.^[1] Oblíbený byl nejen v tehdejší Jugoslávii, ale i v Čínské lidové republice. Tento most je také dějištěm příběhu románu Het land achter Gods rug (Země za božími zády) nizozemského spisovatele A. den Doolaarda.^[8]

V roce 1986 byla provedena částečná obnova stavby, kdy byly odstraněny vadné části a dále sanována místa, kde docházelo k poškozování konstrukce mostu.^[9]

Vzhledem k stárnutí mostu byla diskutována možnost obnovy stavby. Ačkoliv most vypadá na první pohled, že je v dobrém stavu, značné části celé konstrukce jsou již za délkou svojí životnosti. V roce 2018 byla dojednávána pomoc ze strany Čínské lidové republiky. Příslíbena byla pomoc ve výši 2,5 milionů eur.^[10] Poskytnutá částka se postupem času různě měnila; podporu pro obnovu mostu pomohla zajistit i skutečnost, že se jedná o hlavní téma zmíněnéhp partyzánského filmu, který byl v Čínské lidové republice uveden. Zahájení prací se nicméně neustále oddalovalo.^[11] V roce 2023 již byl projekt obnovy ve fázi, kdy čínská strana měla vybrat dle podepsané smlouvy zhotovitele stavby.^[12] Provedeno má být posouzení vlivu stavby na životní prostředí.

Dnes je na obou stranách mostu řada restaurací, vyhlídek a také je zde trasa zip-line. Noviny Times jej zařadily mezi 10 památek, které je nezbytné navštívit.^[2][10] Patří k atraktivním turistickým lokalitám ve vnitrozemí Černé Hory.^[10]

Na jižní straně mostu se nachází památník Božidarovi Žugićovi^[6] a náhrobek Lazara Jaukoviće.

• Zahtjev za rekonstrukciju mosta na Đurđevića Tari (srbsky)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Djurdjevićův most na Wikimedia Commons