Dub červený (Quercus rubra) je statný opadavý listnatý strom z čeledibukovitých, původním výskytem ve východní části Severní Ameriky.
Jedná se o okrasnou parkovou dřevinu a díky dobrým růstovým vlastnostem je využívána i jako lesní dřevina. Pak je zpracovávána jako palivo, obkladový podlahový materiál a pro výrobu nábytku.
Dub červený je hojně využíván v parcích celé Evropy od 20. let 18. století. Do českých zemí byl zaveden v 90. letech 19. století. V České republice se s ním lze setkat v parcích i lesích.[2] Odborníky je považován za nebezpečný invazní druh a nejvýznamnější invazivní hrozbu pro české lesy.[3][4]
Popis
Název tohoto druhu dub červený (Quercus rubra) je odvozen od charakteristické barvy jeho listů na podzim. Listy jsou matné s 3-5 laloky, které jsou odděleny zářezy sahajícími skoro až do poloviny listu. Každý lalok je zakončen trojicí úzkých špiček. Řapík listů je 2–5 cm dlouhý, do červena zbarvený a tloustnoucí směrem k bázi. Strom samotný má mohutný kmen s nízce se rozvětvujícími větvemi.
Samčí květy jsou tyčinky ve svazcích v řídkých jehnědách, samičí květy v číšce (kopule) na stopkách v jednotlivých svazečcích. Jsou větrosnubné. Doba květu zpravidla květen. Plodem je žalud. U mladých stromů je žalud charakteristicky červený, u starších stromů je zbarvení do hněda.
Dorůstá výšky 25–40 m a dožívá se 300–500 let.
Ekologie
Ve své domovině přirozeně roste v listnatých a smíšených lesích mírného pásu. V některých regionech České republiky dochází k agresivně expanzivnímu chování dubu červeného. Vzhledem k nadměrné kyselosti spadaných listů dubu červeného dochází k zamezení růstu ostatních domácích dřevin a rostlin. Jedním z míst, které jsou silně zasaženy je Pastýřská stěna v Děčíně. Zde došlo i k chemickému odstraňování náletů dubu červeného.[5]
Listy dubu červeného
Žaludy dubu červeného
Podzimní zbarvení dubu červeného
Kmen dubu červeného
Zajímavosti
V oblasti Jablunkova v České republice se nacházejí památné stromy dubu červeného.
Odkazy
Reference
↑The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
↑Quercus rubra L. (dub červený) [online]. [cit. 2009-10-26]. Dostupné online.
↑KŘIVÁNEK, Martin. Současné poznatky o chování invazních druhů vyšších rostlin a prognóza pro lesní hospodářství. In: MOUCHA, P. Nepůvodní dřeviny a invazní rostliny. Sborník přednášek z celostátního semináře konaného 24. 9. 2003 ve Žluticích. Praha: ČLS, 2003.
↑FEREBAUER, Václav. Krásný, ale agresivní. Dub červený podle expertů ohrožuje české lesy. iDNES [online]. 2018-04-08 [cit. 2019-12-13]. Dostupné online.
↑ Pastýřská stěna. zpravodajstvi.mmdecin.cz [online]. [cit. 2011-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
Literatura
Květena České republiky, díl 2. Eds. S. Hejný, B. Slavík. - Praha: Academia, 1990. - s. 21-35. - ISBN80-200-1089-0
System a evoluce vyšších rostlin. Ed. R. Henrych. - Praha: SPN, 1977. - s. 202-203.
Stromy a keře. Autor Václav Větvička.- Praha: Aventinum, 2008. - s. 124. - ISBN80-7151-254-0
Stromy. Ed. Bruno P. Kremer- Praha: Nakladatelství Ikar, 1995. - s. 128- 129. - ISBN80-85830-92-2
.JPG)
