EDTA je široce užívaná zkratka pro organickou sloučeninukyselinu ethylendiaminotetraoctovou (z angl.ethylenediaminetetraacetic acid), triviálně kyselinu edetovou (INN), případně její soli (edetáty, INN). EDTA je polyaminokarboxylová kyselina s chemickým vzorcem [CH2N(CH2CO2H)2]2. EDTA je běžně dostupná ve formě kyseliny (Chelaton 2, H4EDTA), která je ve vodě jen málo rozpustná (0,4 g/l[2]), dobře rozpustné (96 g/l[3]) dihydrogensodné soli (chelaton 3, Na2H2EDTA), výborně rozpustné (550 g/l[4]) (tetra)sodné soli (Na4EDTA) a celé řadě solí jiných solí (Mn2+, Zn2+, Fe3+, Cu2+, Ca2+) používaných ve hnojivech (mikronutrienty). Vápenatosodná sůl EDTA (CaNa2.EDTA) se používá také jako potravinářské aditivum E385.
Využití
EDTA patří mezi chelatační činidla, což v praxi znamená, že je schopná vytvářet komplexní sloučeniny s ionty kovů. Toho se využívá například při odstraňování tvrdosti vody, což je hojně využíváno v pracích a mycích prostředcích (Ca2+ ionty jsou „polapeny“ chelátem a nesnižují tak účinnost mycího procesu, což se jinak děje ve velké míře). Takto chelatovaná vodní tvrdost je navíc dobře rozpustná a nedochází tak k usazování.
EDTA je také masově používáno v papírenském průmyslu při bezchlorovém bělení buničiny, kde vázáním polyvalentních iontů (zvláště Fe3+) stabilizuje peroxid používaný k bělení a výrazně tak podporuje účinnost procesu (Fe3+ jinak způsobuje katalytický rozklad peroxidů).
Oxidační vlastnosti FeIII-EDTA jsou také využívány ve fotografii, kde se používají k rozpouštění iontůstříbra. Je důležitou složkou ve fotografickém průmyslu jako okysličovadlo v barevných vývojkách. Jejích chelačních schopností se využívá i v buněčné biologii – je schopna rozrušit buněčné spoje vyžadující přítomnost iontů vápníku. V molekulární biologii se využívá jako součást řady pufrů, například TE pufru pro uchování DNA, ve kterých zajišťuje sekvestraci dvouvazebných iontů, které jsou nezbytné pro funkci DNáz, čímž brání degradaci DNA.
Trojdraselná sůl EDTA (K3-EDTA) patří mezi základní protisrážlivé činidlo používané při odběrech krve. Vyvázáním vápníku znemožňuje srážení odebrané krve.[5]
V poslední době se stále více řeší nepříliš dobrá biologická rozložitelnost EDTA, která vede k hledání biologicky lépe rozložitelných alternativ.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku EDTA na anglické Wikipedii.
↑PENKA, Miroslav; TESAŘOVÁ, Eva. Hematologie a transfuzní lékařství. I, Hematologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 421 s. ISBN978-80-247-3459-0.
Bezpečnostní listy k produktům Dissolvine Z (kyselina EDTA), Dissolvine NA2 (dihydrogensodná sůl EDTA), Dissolvine NA (sodná sůl EDTA) firmy AkzoNobel.