Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Elektrárna Turów

Elektrárna Turów
Elektrárna Turów
Elektrárna Turów
StátPolskoPolsko Polsko
UmístěníBogatynia, Dolnoslezské vojvodství
Stavaktivní
Začátek výstavby1958
Dokončení1962
VlastníkPGE
Tepelná elektrárna
Palivohnědé uhlí
Generátory
Generátory v provozu3 + 3 + 1
Odstavené generátory4 × 206 MW
Elektrická energie
Celkový výkon3 × 235 MW
3 × 261 MW
1 × 496 MW
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hnědouhelný důl Turów, 2006

PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. Oddział Elektrownia Turów je hnědouhelná elektrárna na jihozápadě Polska, v Dolnoslezském vojvodství, na území obce Bogatynia, poblíž Turoszowa, na pravém břehu Lužické Nisy, u německo-polské státní hranice, poblíž trojmezí hranic Německa, Polska a Česka.

Elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1962 a má instalovaný výkon 2106 MW. V současné době je jejím vlastníkem a provozovatelem společnost Elektrownia Turów SA. Roku 2010 se plánovalo vytápění měst na severu ČR.[1]

Hnědé uhlí k zabezpečení provozu elektrárny pochází z povrchového dolu stejného jména. Důl Turów tvoří spolu elektrárnou Turoszowský energetický komplex. Elektrárna Turów vyrábí (v roce 2020) 5 % elektrické energie v Polsku[2]. Povrchový důl má v současné době rozlohu 26 km². Polská energetická společnost PGE usiluje o získání povolení k těžbě do roku 2044, v březnu 2020 však získala pouze prodloužení stávající licence o 6 let. V současnosti má důl hloubku 225 metrů, pokud PGE vytěží kompletní ložisko lignitu, v roce 2044 dosáhne hloubky téměř 300 metrů a bude mít rozlohu 30 km².

Obavy z rozšiřování dolu

Podrobnější informace naleznete v článku Důl Turów.

Obavy proti rozšiřování hnědouhelného dolu mají obce na české, polské i německé straně hranice. Nejčastěji je obyvateli obcí ale i ekologickými organizacemi zmiňována obava z úbytku pitné vody ve studnách okolních obcí[3]. Právě v souvislostí s tím, proběhlo v okolí dolu již několik protestů proti rozšiřování. Česká strana také zaslala Evropskému parlamentu v průběhu roku 2020 i petici proti dolu, mezi jejímiž petenty byl i Liberecký kraj.

V říjnu 2020 začal Státní podnik DIAMO instaloval na Liberecku měřící body, které by měly pomoci získat odpůrcům dolu argumenty o propadu terénu na české straně[4]. Jak totiž uvedl provozovatel dolu, odpůrci své obavy stále nepodložili žádnými důkazy, které by prokazovaly vlivy rozšiřování dolu.

Nehody

  • 7. února 1987 došlo k zhroucení jedné chladicí věže vlivem nekvalitní konstrukce a povětrnostních podmínek
  • 24. prosince 1998 chybou špatné synchronizace turbogenerátoru bloku č. 5 došlo k explozi a následnému požáru
  • 25. července 2012 byla elektrárna značně poškozena výbuchem a požárem uhelného prachu v prostoru prvního bloku
  • 27. září 2016 došlo k několikakilometrovému sesuvu půdy, v jehož důsledku byl zcela zastaven prodej uhlí a veškeré produkce směřovala do elektrárny, zcela zavaleno a zničeno bylo několik důlních strojů

Reference

  1. https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/polsky-turow-by-mohl-zasobovat-teplem-mesta-na-severu-cech-a-levneji.A100823_1437380_liberec-zpravy_oks - Polský Turów by mohl zásobovat teplem města na severu Čech. A levněji
  2. PGE
  3. Nezůstane žádná voda ve studních, varuje Brabec. Liberecko se odvolá proti rozšíření dolu Turów. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. 
  4. ENERGOŽROUTI.CZ. Nové měřící body by měly podpořit argumenty odpůrců polského dolu Turów. EnergoŽrouti.cz [online]. [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya