Elektrárny v Polsku

V Polsku je většina elektrické energie vyráběna v tepelných elektrárnách, v nichž je zdrojem energie až na výjimky uhlí. Polsko je členským státem Evropské unie vůbec s nejvyšším podílem výroby elektřiny z uhlí. V roce 2022 tento podíl činil 69 %, přičemž převládajícím palivem bylo černé uhlí. Pro srovnání v České republice byl ve stejném roce podíl uhlí na celkové produkci elektřiny 43,5 %, což byla druhá nejvyšší hodnota v rámci EU.^[1]

V letech 1982–⁠1990 byla v Polsku budována jaderná elektrárna Żarnowiec, která měla mít čtyři jaderné reaktory a instalovaný výkon 1600 MW. Její stavba však byla zastavena.

• Elektrárna Bełchatów –⁠ 5298 MW (největší polská elektrárna a největší hnědouhelná elektrárna na světě)
• Skupina elektrotepláren Bytom (Miechowice, Szombierki) –⁠ 133,8 MW
• Elektrárna Chorzów –⁠ provoz ukončen v roce 2003
• Elektroteplárna Chorzów ELCHO - 204 MW
• Elektrárna Dolna Odra –⁠ 1752 MW
• Elektrárna Halemba –⁠ 200 MW
• Elektrárna Kozienice –⁠ 4016 MW
• Elektrárna Łaziska –⁠ 1155 MW
• Elektrárna Opole –⁠ 1492 MW
• Skupina elektráren Pątnów-Adamów-Konin
  • Pątnów –⁠ 1200 MW
  • Adamów –⁠ 600 MW
  • Konin –⁠ 240 MW
  • Pątnów II (v provozu od 31.12.2007) –⁠ 446 MW
• Elektrárna Połaniec –⁠ 1800 MW
• Elektrárna Rybnik –⁠ 1775 MW
• Elektrárna Skawina –⁠ 590 MW
• Elektrárna Turów –⁠ 2029 MW
• Elektrárna Jaworzno –⁠ 1545 MW
• Elektrárna Stalowa Wola –⁠ 341 MW
• Elektrárna Siersza –⁠ 546 MW
• Elektrárna Łagisza Będzin –⁠ 840 MW
• Elektrárna Blachownia Kędzierzyn Koźle –⁠ 165 MW
• Elektroteplárna Katowice –⁠ 135 MW
• Skupina elektrotepláren Bielsko-Biała –⁠ 136,2 MW
• Elektroteplárna Lublin-Wrotków –⁠ 235 MW

• Vodní elektrárna Włocławek –⁠ 162 MW
• Vodní elektrárna Rożnów –⁠ 50 MW
• Vodní elektrárna Dębe –⁠ 20 MW
• Vodní elektrárna Porąbka-Żar –⁠ 12,6 MW
• Skupina vodních elektráren Solina - Myczkowce –⁠ 8,3 MW
• Vodní elektrárna Czchów –⁠ 8 MW
• Vodní elektrárna Pilchowice –⁠ 7,49 MW
• Vodní elektrárna Wrzeszczyn –⁠ 4,2 MW
• Vodní elektrárna Czorsztyn-Niedzica-Sromowce Wyżne –⁠ 2,1 MW
• Skupina vodních elektráren Bobrowice –⁠ 1,36 MW
• Vodní elektrárna Dobczyce –⁠ 2 MW

• Vodní elektrárna Żarnowiec - 680 MW
• Vodní elektrárna Porąbka-Żar - 500 MW
• Skupina vodních elektráren Solina - Myczkowce - 200 MW
• Přečerpávací vodní elektrárna Żydowo - 156 MW
• Vodní elektrárna Czorsztyn-Niedzica-Sromowce Wyżne - 92,6 MW
• Přečerpávací vodní elektrárna Dychów - 79,3 MW

• Jaderná elektrárna Żarnowiec –⁠ výstavba zastavena

• Farma větrných elektráren Tymień –⁠ 50 MW (25 x 2000 kW)
• Větrná elektrárna Zagórze –⁠ 30 MW (15 x 2000 kW)
• Větrná elektrárna Cisowo –⁠ 18 MW (2 x 9 MW)
• Větrná elektrárna Cisowo –⁠ 0,792 MW (6 x 132 kW)
• Větrná elektrárna Barzowice –⁠ 5 MW (6 x 833 kW)
• Větrná elektrárna Swarzewo –⁠ 1,2 MW (2 x 600 kW)
• Větrná elektrárna Wiżajny –⁠ 1,8 MW (6 x 300 kW)
• Větrná elektrárna Rytro

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Elektrárny v Polsku na Wikimedia Commons
• http://www.elbelchatow.pgegiek.pl/index.php/2011/08/04/5053-mw-z-elektrowni-belchatow/ Archivováno 23. 7. 2012 na Wayback Machine.

Elektrárny v evropských zemích
Země	Albánie • Andorra • Arménie • Ázerbájdžán • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Severní Makedonie • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán
Území se sporným postavením	Abcházie • Jižní Osetie • Kosovo • Podněstří
Teritoria, kolonie a zámořská území	Faerské ostrovy (Dán.) • Gibraltar (VB) • Guernsey (VB) • Jersey (VB) • Man (VB)