Emanuel Windholz (13. března 1903 Hronec – 1986 San Francisco) byl československý a americký psychiatr.[1]
Život
Narodil se v židovské rodině v Hronci, byl nejmladší z pěti dětí. Maturoval v Kremnici.[2] V roce 1926 promoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Poté pracoval pod vedením primáře Jaroslava Stuchlíka na neuropsychiatrickém oddělení Státní nemocnice v Košicích. V letech 1930 až 1931 byl v berlínského psychoanalytického institutu,[3] kde studoval psychoanalýzu u rodáka z Oděsy Moše Wulfa (rusky Моисе́й Влади́мирович Ву́льф). Od roku 1936 působil v Praze jako odborný lékař duševních a nervových chorob. Stal se spoluzakladatelem a předsedou československé Společnosti pro studium psychoanalýzy a prvním československým členem Mezinárodního psychoanalytického sdružení.[1][3] Po roce 1938 odešel do USA, kde působil nejdříve na Brooklynské universitě v New Yorku,[3] později pak jako vedoucí psychiatr v Mount Zion Hospital v San Francisku.[1]
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Emanuel Windholz na slovenské Wikipedii a Емануел Винхолц na bulharské Wikipedii.
- ↑ a b c Československý biografický slovník. Příprava vydání Encyklopedický institut. Praha: Academia ISBN 978-80-200-0443-7. S. 812.
- ↑ Windholz papers SFCP.MSS.004. oac.cdlib.org [online]. [cit. 2024-11-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c KLABANOVÁ, Michaela. Historie psychoterapie u nás. Praha: Pražská vysoká škola psychosociálních studií, 2013. Dostupné online. Bakalářská práce. Vedoucí práce: Jan Vymětal.
