Emanuel Šafranko

Emanuel Šafranko
Emanuel Šafranko
Poslanec Národního shromáždění ČSR
	Ve funkci:; 1924 – 1929
Stranická příslušnost
Členství	MSZDP; MKP; KSČ; MKP; MDP; MSZMP
Narození	5. ledna 1890 nebo 5. června 1890; Pidhorjany; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	19. července 1965 (ve věku 75 let); Budapešť; Maďarsko
Národnost	Slováci
Profese	pedagog, politik a diplomat
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Emanuel Šafranko, též Emánuel Safrankó (5. ledna^[1]^[2] nebo 5. června 1890^[3]^[3] Pidhorjany^[1]^[2] nebo Mukačevo^[3]^[3] – 19. července 1965 Budapešť^[3]^[3]), byl československý politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa, po druhé světové válce politik a diplomat Maďarska.

Biografie

Narodil se 5. ledna 1890 v Pidhorjanech (předměstí Mukačeva),^[1] nebo podle jiného zdroje 5. června 1890 v Mukačevu.^[3]^[3] Jeho otec byl mlynářem. Emanuel vystudoval šest tříd školy a vyučil se též na mlynáře. Pracoval v rodném regionu jako mlynář. Později pracoval v Budapešti a roku 1908 zde vstoupil do Maďarské sociálně demokratické strany (MSZDP). Za první světové války bojoval v armádě. Od roku 1919 byl členem Maďarské komunistické strany (MKP). Během Maďarské republiky rad zastával funkce v lokálním vedení tohoto režimu v Kecskemétu. Po pádu republiky rad emigroval do Československa a v roce 1921 patřil mezi zakládající členy KSČ. V letech 1924–1929 byl členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Pracoval jako tajemník strany na Slovensku.^[3]^[3] Podle údajů k roku 1927 byl profesí mlynářským dělníkem ve Zvolenu.^[4]

Po doplňovacích parlamentních volbách na Podkarpatské Rusi v roce 1924 se stal poslancem Národního shromáždění za Podkarpatskou Rus.^[5] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925.^[6] Nyní již ale coby poslanec zvolený na Slovensku.^[7] I poslanecký slib skládal ve slovenštině. Během svého působení v Československu byl několikrát vězněn pro své politické aktivity.^[3]

Koncem roku 1929,^[3] podle jiného zdroje v roce 1930 (po propuštění z vězení),^[3] se přestěhoval do Sovětského svazu. Vystudoval stranickou školu v Charkově v roce 1932 a v letech 1934–1938 studoval v Moskvě ekonomii a politickou vědu. Pak působil jako pedagog.^[3]^[3] Za druhé světové války se na Uralu podílel na zakládání československých jednotek v SSSR.^[3]

V roce 1945 se vrátil do Maďarska. Na jaře 1945 se stal tajemníkem Maďarské komunistické strany v Kecskemétu. Od června 1945 byl členem Pozatímního Maďarského Národního shromáždění za Kecskemét. Od květnové konference strany roku 1946 byl v jejím vedení. Pak působil v maďarské diplomacii. V roce 1947 byl na velvyslanectví v Sofii, od roku 1950 v Pekingu, od roku 1954 do odchodu na penzi v roce 1957 pak v Berlíně.^[3]^[3]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1307.
↑ ^a ^b NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 152.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r Safrankó Emánuel [online]. mek.oszk.hu [cit. 2014-12-21]. Dostupné online. (maďarsky)
↑ 78. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-07]. Dostupné online.
↑ 320. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online.
↑ Emanuel Šafranko [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-07]. Dostupné online.
↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-07]. Dostupné online.