Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Euterpe brazilská

Jak číst taxoboxEuterpe brazilská
alternativní popis obrázku chybí
Euterpe brazilská (Euterpe oleracea)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádarekotvaré (Arecales)
Čeleďarekovité (Arecaceae)
Rodeuterpe (Euterpe)
Binomické jméno
Euterpe oleracea
Mart., 1824
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Euterpe brazilská (Euterpe oleracea), česky též kapustoň brazilská,[1] je druh palmy pocházející z tropické Ameriky. V Brazílii je známa jako açaí [asají]. Je to štíhlá palma se zpeřenými rozměrnými listy. Je přirozeně rozšířena v nížinách Jižní Ameriky. Má mnohostranné využití. Jádro růstového vrcholu se konzumuje jako palmové zelí, z plodů se připravují populární osvěžující nápoje. Je také využívána v domorodé jihoamerické medicíně. Produkty z plodů jsou v posledních letech populární i mimo Jižní Ameriku.

Detail plodenství euterpe brazilské

Popis

Euterpe brazilská je štíhlá, často vícekmenná palma dorůstající výšky 3 až 20 metrů a tloušťky kmene 7 až 18 cm. Kmen je šedý a hladký, s kroužky po opadlých listech. Koruna je složená asi z 8 až 14 rozměrných listů. Pod růžicí listů je zelený válcovitý růstový vrchol a až pod ním začíná šedý kmen. Listy jsou zpeřené, reduplikátní, asi 2 až 4 metry dlouhé. Řapík je 20 až 40 cm dlouhý. Jednotlivé lístky jsou na středním žebru listu pravidelně uspořádány v počtu asi 50 až 80 na každé straně, jsou jasně zelené, převisavé, asi 80 až 110 cm dlouhé a 3 až 4 cm široké. Květenství vyrůstá pod listovou růžicí a je před rozkvětem uzavřené v až 1 metr dlouhých listenech, které záhy opadávají. Vřeteno květenství je si 50 cm dlouhé a nese 80 až 10 postranních, přímých, bíle chlupatých vřeten nesoucích květy. Stopka květenství je jen 10 až 15 cm dlouhá. Květy vyrůstají po 3 téměř po celé délce postranních vřeten, vždy jeden samičí se 2 samčími květy. Květy jsou smetanově bílé, asi 3 až 5 mm dlouhé. Plody jsou kulovité, purpurově černé, asi 1 až 1,5 cm dlouhé, v bohatých rozměrných plodenstvích. Dužnina plodu je 0,5 až 1,5 mm tlustá, krytá tenkou slupkou. Jádro plodu je pokryté podélnými vlákny. Druh kvete a plodí v průběhu celého roku. Vytvoří se na něm 6 až 8 květenství ročně.[2][3]

Rozšíření

Druh se vyskytuje v tropické Americe v Kolumbii, Venezuele, Guyaně, Surinamu, Ekvádoru a Brazílii. Roste v tropických nížinách, zpravidla v poříčních nebo bažinatých lesích v nadmořských výškách do 200 metrů. Centrem výskytu je pravděpodobně nejvýchodnější Amazonie. Vyhledává živinami bohatší, nepříliš těžké, spíše jílovité půdy. Ve východní Amazonii tvoří místy téměř čisté porosty.[3][2]

Význam

Euterpe brazilská je palma s mnohostranným využitím. Vnitřek růstového vrcholu je jedlý a je znám jako palmové zelí. Ze zralých plodů se v Jižní Americe tradičně připravují osvěžující nápoje, které jsou velmi populární zejména ve východní Amazonii. Nápoj má purpurově červenou barvu a lehce oříškovou chuť připomínající mrkev a červenou řepu. Popíjí se čerstvý, někdy i slazený, případně se míchá s maniokovou moukou. Plody slouží také k aromatizaci zmrzliny a pražená semena jako náhražka kávy. V posledních letech se staly produkty z plodů této palmy populárními i v brazilských městských aglomeracích a jako potravní doplňky i jinde ve světě. Palma je velmi pohledná a pěstuje se také jako okrasná dřevina.[2][3][4][5]

Palma je využívána v domorodé medicíně Jižní Ameriky. Odvar z listů a semen se podává při horečkách. Pečené palmové zelí se přikládá na štíří bodnutí ke zmírnění bolesti, rovněž šťáva z kmene se používá na štíří bodnutí, rány a krvácení. Má svíravý účinek. Nadměrná konzumace palmového zelí způsobuje průjem. V Peru se odvar z kořenů používá mimo jiné při léčení malárie a cukrovky.[6][7][8]

Produkty z açaí (čti asají) jsou komerčně představovány jako bohaté na antioxidanty a s proklamovanými několika různými prospěšnými zdravotními účinky, jako je hubnutí, snižování cholesterolu, příznivé působení na oběhový a trávicí systém aj. Mají být vhodné zejména pro sportovce. Vědeckými studiemi byl dosud potvrzen pouze obsah antioxidantů. Ve studii z roku 2005 bylo analyzováno celkem 11 produktů z dřeně plodů. V porovnání s džusy z klasických evropských plodů byla zjištěna excelentní antioxidační aktivita vůči peroxylovým radikálům, dobrá proti peroxynitrilovým a slabá vůči hydroxylovým radikálům. Obsažené anthokyany se na antioxidační aktivitě podílejí jen asi 10 %.[5]

  • Výroba džusu
    Výroba džusu
  • Džus z plodů euterpe brazilské
    Džus z plodů euterpe brazilské

Reference

  1. ↑ PRESL, Jan Svatopluk. Všeobecný rostlinopis. Praha: Kronbergr a Řivnáč, 1846. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Food and fruit-bearing forest species: Examples from Latin America. FAO Forestry paper. Food & Agriculture Organisation, 1986, čís. 44(3). Dostupné online. ISBN 9251023727. (anglicky) 
  3. ↑ a b c BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. III). Missouri: Timber Press, 1997. ISBN 0-915279-46-0. (anglicky) 
  4. ↑ JONES, David L. Palms of the World. Canberra: Reed Books, 1995. ISBN 0-7301-0420-6. (anglicky) 
  5. ↑ a b LICHTENTHALER, Maria et al. Total oxidant scavending capacities of Euterpe oleracea Mart. (Acaí) fruits. International Journal of Food Sciences and Nutrition. Feb. 2005, čís. 56(1). Dostupné online. 
  6. ↑ DE FILIPPS, Robert A.; MAINA, Shirley L.; CREPIN, Juliette. Medicinal plants of the Guianas (Guyana, Surinam, French Guiana). [s.l.]: Smithsonian National Museum of Natural History, 2004. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky) 
  8. ↑ DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America. London: CRC Press, 2009. ISBN 978-1-4200-4316-7. (anglicky) 

Externí odkazy
Kembali kehalaman sebelumnya