Filtrace je způsob oddělení pevné látky od kapaliny či plynu na porézní přepážce – filtru. Jako filtr slouží v laboratorní chemii nejčastěji filtrační papír, ale v určitých situacích lze jako filtr použít i látku nebo písek (např. v čističce odpadních vod). Tekutina suspenze filtrem proteče, zatímco pevné částice filtr zachytí. Obdobný mechanismus používají i některé živé organismy k získávání drobné potravy z vody.
Rozdělení
povrchová filtrace – částice se zachycují na povrchu filtru, kde vytvářejí vrstvu, zvanou filtrační koláč. Podle velikosti částic se dále dělí na
nanofiltrace – zde se už udává spíše rozmezí molekulárních hmotností filtrované látky a to přibližně od 200 g/mol do 15.000 g/mol což odpovídá přibližně velikosti částic od 1 nm do 10 nm (barviva, pesticidy, herbicidy, cukry). Hnací silou tohoto procesu je rozdíl tlaku.
reverzní osmóza – molekulární hmotnost menší než 200 g/mol (ionty, soli). Hnací silou tohoto procesu je rozdíl tlaku.
hloubková filtrace – částice procházejí porézním prostředím filtru a zachycují se v něm (pískové filtry v čistírnách odpadních vod). Tloušťka filtru bývá mnohem větší než v povrchové filtraci.