Franjo Kuharić (15. dubna 1919, Gornji Pribić – 11. března 2002, Záhřeb) byl chorvatský římskokatolický duchovní, biskup, arcibiskup-metropolita záhřebský (1970–1997) a kardinál, čestný člen Chorvatské akademie věd a umění.
Biografie
Narodil se jako nejmladší, třinácté dítě v chudé rodině v malé vesnici Gornji Pribić (opčina Krašić).
Studoval teologii v Záhřebu. Na kněze byl vysvěcen 15. července 1945. Při svěcení v záhřebské katedrále arcibiskup Alojzije Stepinac k mladým novoknězům prohlásil: „Posílám vás do krvavé koupele.“
Krátce sloužil jako kaplan v faře Radoboj a jako správce fary Rakov Potok a Sveti Martin pod Okićem. Komunisté se na něj dvakrát pokusili spáchat atentát (v roce 1947 v Rakovu Potoku a roku 1948 ve vesnici Jakovlje), ale přežil. Tehdejší záhřebský arcibiskup-koadjutor Franjo Šeper ho roku 1957 jmenoval farářem v Samoboru.
15. února 1964 jej papež Pavel VI. jmenoval pomocným biskupem záhřebské arcidiecéze. Biskupské svěcení přijal 3. května 1964 v záhřebské katedrále. Když byl v srpnu 1969 Kuharićův předchůdce, kardinál Franjo Šeper, jmenován prefektem Kongregace pro nauku víry, byl Kuharić jmenován apoštolským administrátorem záhřebské arcidiecéze, a 16. června 1970 záhřebským arcibiskupem. V září toho roku byl zvolen předsedou Biskupské konference Jugoslávie a ve stejném roce obdržel čestný doktorát na univerzitě v Záhřebu.
Papež Jan Pavel II. ho 2. února 1983 na veřejné konzistoři jmenoval kardinálem. Byl morální autoritou jak totalitního režimu, tak i po osamostatnění Chorvatska. Podporoval obranu Chorvatska, ale vyzýval k respektování morálních principů.
V září 1994 přivítal papeže Jana Pavla II. během jeho návštěvy Chorvatska u příležitosti oslav 900 let vzniku záhřebské diecéze a prvního záhřebského biskupa pocházejícího z Čech, Ducha.
5. července 1997 z důvodu kanonického věku odešel do penze a jeho nástupcem se stal Josip Bozanić. Po svém odchdu 20. září 1997 kardinál Franjo Kuharić jako emeritní arcibiskup v Záhřebu vedl křest arcivévody Ferdinanda, syna hlavy chorvatské královské rodiny Karla Habsbursko-Lotrinského. Princ Fedrinand přitom obdržel tradiční jméno chorvatských králů Zvonimir. Jeho kmotry byli jeho strýc Jiří Habsbursko-Lotrinský, Alois-Konstantin Löwenstein-Wertheim-Rosenberský, Markéta Bulharská a Agnes Hussleinová (roz. baronka von Arco).
Kardinál Franjo Kuharić zemřel 11. března 2002 v Záhřebu a byl pochován v kryptě záhřebské katedrály.
Proces blahořečení
11. března 2012 záhřebská arcidiecéze oznámila, že začala proces blahořečení Franjo Kuhariće.
Názory
Status Međugorje
Ke statusu Međugorje kardinál Kuharić prohlásil, že „proto necháváme tento aspekt dalšímu zkoumání. Církev nemusí spěchat.“[1]
Dílo
Spisy
- Pisma i razmatranja o katoličkom svećeništvu (1974)
- Korizmene poslanice i poruke (1985)
- Poruke sa Stepinčeva groba (1990)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franjo Kuharić na anglické Wikipedii.
- ↑ Glas Koncila (chorvatské katolické noviny), srpen, 1993.
Související články
Externí odkazy
