Narodil se 13. května 1845 v Želenicích u Slaného. Absolvoval gymnázium v Litoměřicích[3] a vyučil se knihkupcem u pražské firmy J. B. Reinitzer.[4] Během prusko-rakouské války se přihlásil do armády jako kadet[p 1] u polského pluku Martini-Nugentom. V bitvě u Podolí byl 26. června 1866 zasažen do nohy a odvezen na léčení do Prahy. Po uzdravení se vrátil ke knihkupeckému povolání. Cestoval také po Evropě a zkušenosti získával především v Lipsku.[3]
Roku 1871 otevřel vlastní knihkupectví na Malé Straně, spojené s půjčovnou knih, pro kterou získal ze zrušených závodů Köhler & Schott a Hess asi čtrnáct tisíc svazků.[3] Orientoval se jak na českou, tak na německou klientelu.[4]
Jako nakladatel se specializoval zejména na kartografii. Jeho nákladem vyšlo 180 map a plánů, např. Wagnerova mapa Čech, mapy Prahy, obcí a okresů, železniční a poštovní.[3] Pro mládež vydal ediciBibliotéka zábavných spisů, obsahující dobrodružné a historické příběhy, životopisy významných osobností převážně rakouských dějin a mravoučné povídky ze současnosti; převažovaly volné a zkrácené překlady zahraničních autorů[4] (celkem 170 svazků). Oblíbený byl i Pražský konduktér. Publikoval také středoškolské učebnice pro gymnázia, reálky a učitelské ústavy.[3]
Byl i veřejně a politicky činný. 29. listopadu 1880 byl zvolen za člena sboru obecních starších města Prahy; s výjimkou období 1895-97 tam zasedal po zbytek života. Od března 1882 do ledna 1886 byl rovněž členem městské rady. Angažoval se zejména ve školských záležitostech a hájil zájmy Malé Strany. V srpnu 1896, u příležitosti 25. výročí založení firmy, byl oceněn zlatou medailí královského hlavního města Prahy.[3]
Byl také dlouhodobým předsedou Malostranské záložny; pro její zasedací síň zhotovil František Ženíšek jeho portrét.[4] Rovněž byl členem dozorčí rady městské pokračovací a průmyslové školy, členem výboru pražské městské spořitelny[3] a předsedou grémia knihkupců.[6]
Zemřel po dlouhé nemoci ledvin 20. prosince 1898 na Malé Straně, pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Jeho památku uctili mimo jiné na smutečním shromáždění členové městské rady v čele se starostou Janem Podlipným.[3] Závod zdědila vdova Adolfa Kytková, která přenechala vedení svému otci Janu Zvolskému; vzhledem k jejich nezkušenosti však podnik v následujících letech upadal a roku 1917 jej koupil Josef Šváb-Malostranský.[4]
↑ Výsledek voleb do sněmu zemského v městech a místech průmyslových. Národní listy. 1889-07-07, roč. 29, čís. 185, s. 1. Dostupné online [cit. 2012-07-08].
↑ František Kytka. Národní politika. 1898-12-21, roč. 16, čís. 351, s. 14. Dostupné online [cit. 2012-07-08].
