František de Paula z Lichtenštejna

František princ z Liechtensteinu
Litografie od Josefa Kriehubera, 1849
Člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady
Ve funkci: 18. dubna 1861[1] – 31. března 1887 do roku 1871 doživotní, od 28. ledna 1871 dědičný[1]
Panovník	František Josef I.
Vrchní velitel v Uherském království
Ve funkci: říjen 1860 – červen 1861
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	arcivévoda Albrecht
Nástupce	Johann Baptist Coronini-Cronberg
Generální inspektor jezdectva
Ve funkci: 1859 – 1866
Panovník	František Josef I.
Vojenská služba
Služba	Rakouské císařství Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Doba služby	1821–1868
Hodnost	poručík (1821), nadporučík (1823), rytmistr (1825), major (1832), podplukovník (1835), plukovník (1837), generálmajor (1844), polní podmaršál (1848), generál kavalerie (1859)
Narození	25. února 1802 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	31. března 1887 (ve věku 85 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Kostel Narození Panny Marie, Brno[zdroj?]
Choť	(1841) Eva Josefina Julie Potocká (1818–1895)
Rodiče	Jan I. z Lichtenštejna (1760–1836) a Josefína z Fürstenberg-Weitry (1776–1848)
Děti	Alfréd z Lichtenštejna Alois František z Lichtenštejna Jindřich Karel August z Lichtenštejna
Příbuzní	Karel Jan Antonín z Lichtenštejna, Eduard František z Lichtenštejna, Alois II. z Lichtenštejna, Žofie Marie Josefa z Lichtenštejna a Ida Leopoldina Žofie z Lichtenštejna (sourozenci) Alois Maria Adolf z Lichtenštejna, Karel Alois z Lichtenštejna, Jan František z Lichtenštejna, Alfred Roman z Lichtenštejna, František z Lichtenštejna[2], Jindřich z Lichtenštejna[2], Jiří z Lichtenštejna[2] a Ildefons z Lichtenštejna[3] (vnoučata)
Profese	voják a důstojník
Ocenění	rytíř Vojenského řádu Marie Terezie
Commons	Franz de Paula Joachim, Prince of Liechtenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František de Paula Jáchym Josef z Lichtenštejna (německy Franz de Paula Joachim Joseph Prinz von und zu Liechtenstein; 25. února 1802 Vídeň – 31. března 1887 Vídeň) byl syn knížete Jana I. z Lichtenštejna a jeho manželky, lankraběnky Josefíny z Fürstenbergu-Weitry. Princ František de Paula byl synovcem knížete Aloise I., bratrem knížete Aloise II. a strýcem knížat Jana II. a Františka I.

Pocházel z knížecí rodiny Lichtenštejnů, narodil se ve Vídni jako druhorozený syn polního maršála knížete Jana Josefa z Lichtenštejna (1760–1836) a jeho manželky Josefíny, rozené Fürstenbergové (1776–1848). Do armády vstoupil jako poručík (1821), sloužil u jezdectva a vzhledem ke svému původu rychle postupoval v hodnostech (nadporučík 1823, rytmistr 1825, major 1832, podplukovník 1835, plukovník 1837). Ve čtyřicátých letech 19. století sloužil v Praze, kde byl velitelem brigády a v roce 1844 dosáhl hodnosti generálmajora. V revolučním roce 1848 byl povolán do Itálie, kde bojoval proti povstalcům a téhož roku byl povýšen na polního podmaršála. Koncem roku 1848 byl převelen do Uher, kde měl významný podíl na potlačení maďarské revoluce v letech 1848–1849. Po porážce revoluce nadále působil v Uhrách, kde byl velitelem jezdeckého armádního sboru. V roce 1859 byl povýšen na generála kavalerie a v letech 1859–1866 zastával funkci generálního inspektora jezdectva. Od října 1860 do června 1861 byl vrchním velitelem v Uherském království. V roce 1866 byl převeden do stavu disponibility a k 1. lednu 1868 byl penzionován^[4], od té doby žil v soukromí.

V roce 1861 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny, v roce 1871 mu bylo uděleno dědičné členství. Na půdě Panské sněmovny vystupoval jako řečník k vojenským tématům.

Za zásluhy v revolučních letech 1848–1849 získal Leopoldův řád (1849) a Řád železné koruny I. třídy (1849)^[5], v roce 1850 se stal rytířem Řádu Marie Terezie. Několik vyznamenání obdržel také v zahraničí, byl mimo jiné velkodůstojníkem francouzské Čestné legie, v Rusku získal Řád sv. Alexandra Něvského a Řád sv. Anny.

Jako mladší syn knížete vlastnil sekundogeniturní fideikomis Deutschlandsberg ve Štýrsku, který získal jeho otec v roce 1820.

Dne 3. června 1841 si ve Vídni vzal Evu Josefinu Julii Potockou (10. srpna 1818, Paříž – 21. května 1895, Vídeň), c. k. palácovou dámu a dámu Řádu hvězdového kříže, sestru hraběte Alfreda Potockého (1817–1889), maršála Sejmu a ministerského předsedy Rakouska. Měli čtyři děti^[6]:

• 1. Kníže Alfred (1842–1907) si vzal svou sestřenici, kněžnu Henrietu Marii z Lichtenštejna (1843–1931).
• 2. Princezna Josefína Marie Juliána (22. dubna 1844 Vídeň – 10. října 1854 Vídeň) zemřela mladá.
• 3. Kníže Aloys František (19. listopadu 1846 Praha – 25. března 1920 Vídeň) se poprvé oženil v Londýně dne 27. června 1872 s Marií „Mary“ Henrietou Adelaide Foxovou (21. prosince 1850 Paříž – 26. prosince 1878 Schloss Burgstall, Štýrsko), adoptivní dcerou Henryho Edwarda Foxe, 4. barona Hollanda, a jeho manželky lady Mary Augusty Coventryové. Říká se, že byla jeho vlastní pokrevní dcerou. Společně měli čtyři dcery. Podruhé se oženil ve Vídni dne 20. května 1890 s Johannou Elisabeth Marií von Klinkosch (13. srpna 1849 Vídeň – 31. ledna 1925 Baden u Vídně). Toto manželství bylo bez potomků.
  • Princezna Sofie Marie Josefa (29. března 1873 Berlín – 2. března 1947 Štýrský Hradec) si 31. července 1897 vzala ve Štýrském Hradci Franze Ürményi d'Ürmény (14. ledna 1863 Mojmírovce – 20. února 1934 Baden u Vídně). Pár neměl potomky.
  • Princezna Julie Markéta Marie (14. ledna 1863 Schloss Burgstall – 3. července 1950 Mayerling) se nikdy neprovdala a neměla potomky.
  • Princezna Henrieta Marie Josefa (6. července 1875 Schloss Burgstall – 21. dubna 1958 Pertelstein) se nikdy neprovdala a neměla potomky.
  • Princezna Marie Johana Františka (21. srpna 1877 Schloss Burgstall – 11. ledna 1939 Vídeň) si 7. června 1902 vzala ve Vídni Františka, hraběte z Marenu, barona z Brandhofenu (5. října 1868 Štýrský Hradec – 10. listopadu 1949 Bad Aussee) a měli potomky.
• 4. Princ Heinrich Karel August (6. listopadu 1853 Budapešť – 15. února 1914 Vídeň) se neoženil a neměl potomky.

• Rytíř Vojenského řádu Marie Terezie (Rakouské císařství, 1850)^[7]
• Velkokříž Řádu červené orlice s meči (Pruské království, 3. března 1864)^[8]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Franz de Paula of Liechtenstein na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František de Paula z Lichtenštejna na Wikimedia Commons
• Životopis Františka de Pauly Lichtenštejna na webu rakouského parlamentu
• Franz de Paula z Lichtenštejna in: Österreichisches Biographisches Lexikon [1]
• Franz de Paula z Lichtenštejna in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich [2]
• Rodokmen Lichtenštejnů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)