Františka Albrechtová

Františka Albrechtová
Rodné jméno	Zeithamlová
Narození	4. září 1912 Praha; Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	26. ledna 1943 (ve věku 30 let) Koncentrační tábor Mauthausen; Německá říše Německá říše
Příčina úmrtí	popravena v plynové komoře
Bydliště	Kvestorská 287/2, 140 00 Praha 4 – Michle[p. 1]
Povolání	dělnice
Zaměstnavatel	Janečkova zbrojovka v Praze na Pankráci
Domovské město	Praha
Choť	Stanislav Albrecht (1908–1943)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Františka Albrechtová rozená Zeithamlová (4. září 1912 Praha – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen)^[3] byla za Protektorátu Čechy a Morava zaměstnána jako dělnice v Janečkově zbrojovce v Praze.^{[p. 2]} Spolu se svým manželem Stanislavem Albrechtem (kovodělníkem – frézařem – v témže podniku) se Františka účastnila domácího protiněmeckého odboje. Oba manželé Albrechtovi patřili k podporovatelům výsadkářů ze skupiny Anthropoid.^{[3][p. 3]}

Františka Albrechtová se narodila jako Františka Zeithamlová 4. září 1912 v Praze.^[5] V době protektorátní byla dělnicí v pražské Janečkově zbrojovce, kde se seznámila se svým budoucím manželem Stanislavem Albrechtem, který do Janečkovy továrny na Pankráci nastoupil v červnu 1941 jako frézař (kovodělník).^[7] Stanislav bydlel původně na Palackého třídě číslo popisné 1006 v pražské Michli, ale po svatbě se novomanželé přestěhovali (od 12. července 1933) do domu číslo popisné 287 v Brožíkově ulici^{[p. 1]} v Praze Michli.^[7][5][3]

Oldřich Frolík (1909–1943) pracoval za protektorátu jako kovodělník rovněž v Janečkově zbrojovce na pražském Pankráci a současně bydlel se svojí manželkou Barborou Frolíkovou (rozenou Kvasničkovou^[8]) v Praze - Michli také v Kvestorské ulici.^[9] Frolíkův spolupracovník ve zbrojovce a blízký přítel Otakar Šrámek se za německé okupace Čech, Moravy a Slezska zapojil do řad členů domácího odboje^[8] a jeho prostřednictvím se do protiněmeckého odboje zapojil záhy i Oldřich Frolík.^[9] Společně se svými přáteli Jaroslavem Pechmanem, Janem Zelenkou-Hajským a kapitánem Karlem Pavlíkem náležel Frolík (v rámci sokolské odbojové organizace) do radikální frakce.^[9] Ta se nazývala Říjen a její členové se hodlali ve své protiněmecké činnosti orientovat především na diverzní (záškodnickou) činnost.^[9] Přes Otakara Šrámka a Jaroslava Pechmana, který bydlel v Hanusově ulici 1025/9 v bezprostředním sousedství Kvestorské ulice, se pak Oldřich Frolík začátkem roku 1942 dostal do kontaktu s parašutisty, kterým zajišťoval nejen úkryt, ale především servis týkající se zbraní, munice i výbušnin.^[9] Dvojice podporovatelů parašutistů a odbojářů působících v Janečkově zbrojovce (Frolík a Šrámek) se nakonec rozrostla na trojlístek, když se k nim přidal i Stanislav Albrecht.^[7]

• Spolupracovníci manželů Albrechtových v odboji
• 
  Barbora Frolíková
• 
  Oldřich Frolík
• 
  Jaroslav Pechman
• 
  Jan Zelenka-Hajský
• 
  Karel Pavlík

Vyšetřující úředníci gestapa se na přelomu srpna a září 1942 dopracovali k poznání, že pachatelé útoku na Reinharda Heydricha nebo jejich pomocníci bydleli v Praze na Pankráci v blízkosti Janečkovy zbrojní továrny a následným šetřením v této lokalitě pak vyšetřovatelé přišli na jméno Oldřicha Frolíka.^[7] První neúspěšný pokus o Frolíkovo zatčení 15. září 1942 vedl k přestřelce, z níž nezraněný Frolík unikl a ukryl se u Otakara Šrámka.^[7] Kriminalisté české protektorátní policie se během pátrání po Frolíkovo známých dopracovali k Šrámkovi, který pod nátlakem prozradil místo Frolíkova úkrytu.^[7] Oldřich Frolík byl lstí vylákán a zatčen 23. září 1942.^[7]

Další vlna zatýkání byla odstartována druhým (tentokráte úspěšným) pokusem o zatčení Frolíka 23. září 1942, kdy ještě týž den byla v 17.00 hodin vzata do vazby jak Františka Albrechtová,^[5] tak i její manžel Stanislav.^[7] Během výslechů Stanislava Albrechta a Františky Albrechtové ale kriminální komisař Heinz Jantur^{[p. 4]} ani další úředníci gestapa nic podstatného „nevytěžili“ a zatýkání dalších osob se u Albrechtových „zastavilo“.^[7] (Při výsleších manželé Albrechtovi nikoho neprozradili.^[12])

Nejprve byli manželé Albrechtovi vězněni v Praze na Pankráci a poté odesláni do vazební věznice pražského gestapa v Malé pevnosti Terezín.^{[11][7][13][14]} Dne 8. ledna 1943 byli stanným soudem v Praze v nepřítomnosti odsouzeni k trestu smrti.^{[11][7][5][3]} Následně byli 15. ledna 1943 posláni s transportem čítajícím 31 osob do koncentračního tábora Mauthausen.^{[11][7][13][14]} V koncentračním táboře Mauthausen byli umístěni v celách tzv. „bunkru“, kde čekali na popravu, která byla vykonána 26. ledna 1943.^{[12][11][7][15]} Ten den bylo v 16:15 zavražděno 15 žen v plynové komoře.^[11][7][3] (Františce Albrechtové bylo 31 let.^[5]) Muži (v počtu 16) byli zavražděni v odstřelovacím koutě mauthauzenského bunkru ranou z malorážní pistole do týla (Stanislav Albrecht byl zabit v 16:29).^[11][7][3]

• Její jméno (Albrechtová Františka *4.9.1912) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.^[1][2][16]
• Ve čtvrtek dne 13. září 2018 v 17.00^[17] byla na vnějším plášti domu v Kvestorské ulici (na adrese: Kvestorská 287/2, 140 00 Praha 4 - Michle)^{[12][17][p. 1]}, kde za protektorátu bydlel Jaroslav Deršata (majitel domu^[11]) a Stanislav Albrecht se svojí manželkou Františkou Albrechtovou, za přítomnosti představitelů městské části Praha 4 (a badatele a spisovatele Jiřího Padevěta) slavnostně odhalena pamětní deska.^[17] O instalaci této pamětní desky se zasloužila Iniciativa A, Československá obec legionářská (ČsOL), MČ Praha 4 a Rota Nazdar.^[12][17]

V tomto domě žili / obětaví sokolští odbojáři // Jaroslav DERŠATA / zavražděn 28.1.1942 v KT / Mauthausen // Františka a Stanislav / ALBRECHTOVI / zavražděni 26.1.1943 v KT / Mauthausen

nápis na pamětní desce, ^[18]

• Oběti heydrichiády
• Stanislav Albrecht
• Oldřich Frolík

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Františka Albrechtová na Wikimedia Commons