Georg Pahl se narodil jako syn berlínského profesionálního fotografa Heinricha Sandena I (nar. 1877), který v roce 1919 založil firmu Atlantic Photo (od roku 1930 „Atlantic" Photo-Gesellschaft mbH), vyučil se profesi a v roce 1923 se stal nezávislým.[1] Pahl založil a provozoval fotografickou agenturu A-B-C-Aktuelle-Bilder-Centrale, Georg Pahl v Berlíně - Steglitzi.[3] Společnost byla založena 4. března 1923.[4] Pahl a jeho fotoagentura se zaměřovali především na významné politické události, akce pro veřejnost a z každodenního života Výmarské republiky v době národního socialismu 1923 - 1936.
Georg Pahl: Život na pláži, mořské lázně v Norderney, 1910
Setkání s Hitlerem
Hitlerovy vystoupení jako mluvčí v letech 1919 až 1923 se vyznačovaly tím, že byl na veřejnosti slyšet, avšak nikoli vidět, nenechal se fotografovat, takže neexistoval ani žádný jeho portrétní snímek.[5]
Hitlerova plachost z fotoaparátu má politické pozadí: Protože NSDAP po republikovém zákoně o ochraně (Republikschutzgesetz) v Prusku dne 15. listopadu 1922 zakázala, byl Hitler jako předseda strany (Adolf Hitler v té době měl ještě rakouské občanství a nebyl tak německým občanem) během svých cest po pruském území konfrontován rizikem policejního zatčení. Z tohoto důvodu nechtěl pruským úřadům poskytnout svou policejní fotografii.[6]
První snímek z počátku politického Hitlerova vzestupu pořídil právě Georg Pahl.[5] Zatímco byl Hitler v dubnu 1923 s Ernstem Hanfstaenglem a dalšími společníky[6] na návštěvě berlínského Lunaparku, Georg Pahl jej poznal a vyfotografoval ho. Podle Pahlovy zprávy se na něj Hitler ihned vrhl, aby mu fotoaparát vytrhl, což se mu ale nepovedlo. Hitlerovi se nakonec podařilo Pahla přesvědčit, aby negativy zničil. O pár měsíců později, 2. září 1923, měl Pahl šanci Hitlera zachytit v průvodu během Německého dne v Norimberku jako momentku a se snímkem uprchnout před příslušníky úderných oddílů SA. George Pahl tak prolomil fotografickou anonymitu Adolfa Hitlera.[2] Tato skutečnost se pro Hitlera stala podnětem od této doby důvěřovat pouze svému strategickému portrétistovi Heinrichu Hoffmannovi, který se stal známým a oblíbeným Hitlerovým portrétistou.[5]
Od roku 1934 už nebylo Georgi Pahlovi oficiálně povoleno účastnit se akcí NSDAP.[3]
