Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Gitta Sereny

Gitta Sereny
Narození13. března 1921
Vídeň, Rakousko
Úmrtí14. června 2012 (ve věku 91 let)
Cambridge, Anglie
Alma materMax Reinhardt Seminar
Pařížská univerzita
Povoláníspisovatelka, novinářka
OceněníJames Tait Black Memorial Prize, Řád britského impéria
ChoťDon Honeyman
RodičeFerdinand Gyula Serény - Schwarz (otec)
Margit Herzfeldová (matka)
PříbuzníLudwig von Mises (nevlastní otec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gitta Sereny, CBE (13. března 1921 Vídeň, Rakousko14. června 2012 Cambridge, Anglie) byla v Rakousku narozená britská spisovatelka a novinářka.

Život

Narodila se ve Vídni jako dcera Ferdinanda Gyuly Serény-Schwarze (1868–1923)[1] a jeho německé manželky Margit (Grete) Herzfeldové (1890–1993), herečky z měšťanské rodiny židovského původu v Hamburku. Navštěvovala dívčí školu s penzionátem v Anglii. Po té se s matkou přestěhovala do Vídně. V roce 1938 se matka podruhé provdala, za německého ekonoma židovského původu Ludwiga von Mises, a proto rodina před nacismem uprchla do Švýcarska. V letech 1939–1940 Gitta žila v Paříži a na Sorbonně navštěvovala kursy herečky Madeleine Milhaudové. Pracovala v katolických dobročinných organizacích. S pomocí přátel uprchla přes Pyreneje do Španělska a odtud do Spojených států, kde strávila tři roky. Podílela se na distribuci poválečné americké pomoci UNRRA. V roce 1947 se přestěhovala se svým budoucím manželem, fotografem Donem Honeymanem opět do Paříže. Pak se věnovala výchově svých dvou dětí.

Psát a publikovat začala poměrně pozdě, po přestěhování do Londýna počátkem 60. let. Psala německy i anglicky, přispívala do různých novin i časopisů. Zemřela v Addenbrooke's Hospital v Cambridge ve věku 91 let.[2]

Knižní dílo

  • The Medaillon. Gollancz, 1957
  • The Case of Mary Bell: A Portrait of a Child Who Murdered (1972)
  • Into That Darkness: From Mercy Killing to Mass Murder (1974)
  • The Invisible Children. Child Prostitution in America, West Germany and Great Britain. (1984)
  • Albert Speer: His Battle with Truth (1995)
  • The German trauma. Experiences and reflections 1938–2000. (autobiografie) London 2000, ISBN 0-7139-9456-8

Ocenění

V roce 1995 Gitta Sereny získala cenu James Tait Black Memorial Prize. V roce 2004 Řád britského impéria za přínos žurnalistice.[2]

Reference

  1. Ferdinand Gyula Serény. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-08-15]. Dostupné online. 
  2. a b NEILD, Barry. Gitta Sereny dies at 91 [online]. guardian.co.uk, 2012-06-18 [cit. 2012-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya