Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Gregory Jarvis

Gregory Bruce Jarvis
Astronaut NASA
Státní příslušnostSpojené státy americké
Datum narození24. srpna 1944
Místo narozeníDetroit, USA
Datum úmrtí28. ledna 1986 (ve věku 41 let)
Místo úmrtínad Floridou, USA
Předchozí
zaměstnání
inženýr
Hodnostkapitán USAF
Kosmonaut od1984
MiseSTS-51-L
Znaky misí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gregory Bruce Jarvis (24. srpna 1944, Detroit28. ledna 1986, nad Floridou, Spojené státy americké) byl americký astronaut, který zahynul při tragédii raketoplánu Challenger v roce 1986.

Život

Vystudoval v roce 1967 elektrotechniku na Newyorské státní univerzitě v Buffalu (University at Buffalo, The State University of New York), další vzdělání získal na Severovýchodní univerzitě v Bostonu (Northeastern University (Boston)) v roce 1969. Pak létal jako pilot a kapitán u společnosti Air France. Odtud se vrátil do vlasti, u kosmické divize vojenského letectva v El Sequendo (Kalifornie) se podílel na vývoji komunikačních systémů družic (období 1969-1973), později nastoupil k letecké společnosti Hughes Aircraft. Také zde se věnoval výzkumům spojových družic.[1]

Oženil se s Marcia C. Jarboe, která převzala jeho příjmení – Jarvisová. Měli spolu dítě, chlapce Richarda. V NASA byl od května 1984, tedy jen dva roky až do své tragické smrti ve svých 41 letech.

Let do vesmíru

Byl jmenován do mise STS-51-L, která skončila 73 sekund po startu z Mysu Canaveral na Floridě havárií raketoplánu Chelleger. Celá posádka ve složení Francis Scobee, Michael Smith, Judith Resniková, Ellison Onizuka, Ronald McNair, Gregory Jarvis a Sharon McAuliffeová zahynula. Jarvis zde měl působit jako specialista pro užitečné zatížení.[1]

Všichni členové posádky jsou pohřbeni na Arlingtonském národním hřbitově.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gregory Jarvis na anglické Wikipedii.

  1. a b PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 434. 

Související články

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya