Grimaldiové

Politika Monaka
	Ústava; Lidská práva;
	Monarchie; Kníže (seznam); Albert II.; • Dědičný kníže (seznam); Princ Jacques; • Knížecí rodina; • Následnictví; • Korunní rada;
	Výkonná moc; Státní ministr; Pierre Dartout; • Rada vlády;
	Zákonodárná moc; Národní rada; Předseda: Brigitte Boccone-Pagèsová;
	Justice; Nejvyšší soud; • Odvolací soud; • Revizní soud; • Vysoká rada soudců a žalobců; • Smírčí soudce;
	Volby; všeobecné: 2003 • 2008 • 2013 • 2018; • Politické strany;
	Administrativní členění; Obecní rada; Starosta: Georges Marsan;
	Zahraniční vztahy; Ministerstvo zahraničních věcí; ministryně: Isabelle Berrová-Lefèvrová; • Diplomatické mise Monaka; • Diplomatické mise v Monaku; • Zákon o státní příslušnosti; • Cestovní pas; • Vízová povinnost; • Vízová politika;

Grimaldiové
Země	Monako
Tituly	Monacký kníže, Janovský konzul
Zakladatel	Grimaldo Canella
Rok založení	1160
Konec vlády	-
Poslední vládce	Albert II. Monacký
Současná hlava	Albert II. Monacký
Větve rodu	Grimaldi-Puget, Grimaldi-Brusca
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grimaldiové byli původně janovský šlechtický rod, který se později stal panovnickým rodem Monaka, přičemž vláda přecházela na různé linie tohoto rodu. Některé další linie původního rodu stále žijí, ovšem vláda v Monaku přešla na jiné rody (které ovšem dále používaly jméno Grimaldi).

Historie rodu

V Janově do roku 1270

Za zakladatele rodu je považován Grimaldo I. Canella, mladší syn Otto Canelly, janovského konsula z roku 1133. Sám Grimaldo se stal konsulem třikrát v roce 1162, 1170 a v roce 1184, kdy také zemřel. Jeho syn Oberto je první člen rodu, který používá příjmení Grimaldi.

Během 1. křížové výpravy se Grimaldiové podíleli na růstu bohatství Janova a stali se jednou ze čtyř nejmocnějších rodin ve městě.

Během boje o investituru vedli Grimaldiové, společně s rodem Fieschi, stranu propapežskou (tzv. Guelfy, proti nim se postavily rody Doria a Spinola na straně císařské /tzv. Ghibelini/. V roce 1270 byli Guelfové vytlačeni z Janova a hledají podporu u guelfských měst kolem Nice na jižním pobřeží Francie.

Dobytí Monaka: Legenda

Podle legendy měl François Grimaldi převlečený za františkánského mnicha v době Vánoc roku 1297, za deštivé noci zaklepat na vrata monacké pevnosti. Strážný pohlédl na návštěvníka ven, a když uviděl osamělého muže v mnišské kutně, otevřel vrata, aby ho mohl pustit dovnitř. Na to François vykřikl „S boží pomocí!“, což bylo znamenaní pro jeho muže. Malý oddíl ozbrojenců po krátkém boji pevnost ovládl. Tak se stali podle legendy Grimaldiové vládci Monaka.

Monako v letech 1297 až 1419

Ať už Grimaldiové dobyli Monako jakkoliv, jisté je, že Francesco vládl Monaku 12 let. Po jeho smrti, neboť zemřel bezdětný, Grimaldiové postupně ztráceli a opět získávali, v důsledku válek a nestability v regionu, kontrolu nad panstvím. Až roku 1419 se Grimaldiům podařilo zavést pevný řád a ustanovit dědičnost vlády ve svém rodě.

Vládce Monaka se až do 17. století nazýval Signore di Monaco (pán Monaka), poté se titul změnil na knížecí (franc. Prince, it. Principe).

Přechod vlády nad Monakem na jiné rody

Poslední vládce z rodu Grimaldi – Antonio Grimaldi zemřel roku 1731. Protože jeho bratr Francesco Onorato Grimaldi byl duchovním, přešla poté vláda na Antoniova vnuka, syna jeho dcery Louisy-Ippoliti, Honorého III. z dynastie Matignon. Ten byl ovšem dosud nezletilý, do jeho 13 let vládl jeho otec Jacques I. François Léonor de Goyon, hrabě de Mantignon. Ten symbolicky přijal jméno Grimaldi (někdy také Matignon-Grimaldi) pro svůj rod.

Rod Mantignon vládl v Monaku do roku 1949, kdy trůn přešel po smrti Ludvíka II. prostřednictvím jeho nelegitimní dcery Charlotty (uznána otcem 1919) na rod Polignac, který ovšem také pokračuje v tradici jména Grimaldi (Polignac-Grimaldi). Z tohoto rodu pochází současný monacký kníže Albert (vláda od roku 2005).

Linie rodu

Grimaldi-Monaco

Françoise vládl v Monaku v letech 1297 až 1309 a jím tato linie vymírá. Vláda přechází na jiné větve rodu.

Grimaldi-Antibes

Tato linie se usadila v Provenci, kde získali titul pánů z Antibes a Ganes. Lambert z této větve se oženil s Claudií, dcerou Catalana Grimaldiho, který neměl mužského dědice. Vládu nad Monakem převzal Lambert a jeho dědici z linie Grimaldi-Antibes-Monako. Samotná linie vymírá v roce 1940.

Grimaldi-Antibes-Monaco

Vládla v Monaku v letech 1457–1731, vymřela roku 1748. Roku 1731 přechází vláda na rod Mantignon-Grimaldi, který vládne Monaku v letech 1731–1949. Rod Mantignon-Grimaldi vymírá 1949 a dědictví přechází na rod Polignac-Grimaldi, tento vládne od roku 1949 do současnosti.

Grimaldi-Puget

Vedlejší větev linie Grimaldi-Antibes-Monako, která se nejdříve psala jako Grimaldi-Brusca, po zisku panství Puget-Théniers (dědictví po rodové větvi Grimaldi-Boglio) v Provenci se rozdělila na větve Grimaldi-Puget a Grimaldi-Brusca. Tato linie existuje dodnes.

Grimaldi-Boglio

Je linie, která se usadila na úpatí Savojských Alp, kde získali rozsáhlá panství. Majetek tohoto rodu tvořilo kromě panství Puget okolo dvaceti dalších panství (Beuil, Péone, Roubion, Roure, Ilonse, Marie, Bairols, Thiéry, Pierlas, Touët, Lieuche, Rigaud, Massoins, Villars, Malaussène, Tournefort, Sauze, Levens, Rimplas, Tourrette, Revest, Roquette-sur-Var, Ascros, Roquesteron a Aiglun) a někdy je označováno malým královstvím. Linie vymírá 1698.

2. linie Grimaldi-Monaco

Po smrti Françoise Grimaldiho se zástupci druhé větve Grimaldi-Monaco snaží udržet vládu nad Monakem, což se jim s konečnou platností povedlo 1419, avšak roku 1457 linie vymírá a vláda přechází prostřednictvím sňatku na linii Grimaldi-Antibes-Monako.