Ponorku postavila v letech 1941–1942 britská loděnice Vickers Armstrong v Barrow-in-Furness.
Konstrukce
Výzbroj tvořil jeden 102mm kanón a deset 533mm torpédometů. Po dokončení byly za velitelskou věž ponorky instalovány dva vodotěsné kontejnery, sloužící pro přepravu dvou řiditelných torpédChariot.[1]
Operační služba
Za druhé světové války byla ponorka P311 nasazena ve Středomoří. Na přelomu let 1942 a 1943 byla ponorka vyslána do operace Principle – útoku na italské křižníky Trieste a Gorizia kotvící v přístavu La Maddalena na Sardinii. P311 v listopadu 1942 vyplula ze Skotska směrem na Maltu. Na palubě nesla dvě řiditelná torpéda Chariot Mk.1. Z Malty vyplula na bojovou plavbu 28. prosince 1942, přičemž o dva dny později vyslala poslední signál. Od té doby ponorka zůstala nezvěstná a předpokládalo se, že byla zničena minou.[1] Zemřelo všech 71 členů posádky. Po návratu z akce měla být ponorka pojmenována Tutankhamen. Vzhledem k jejímu potopení ceremoniál neproběhl, a proto je jedinou bezejmennou ponorkou třídy T.[3]
Nález vraku
V květnu 2016 byl vrak ponorky P311 nalezen poblíž ostrova Tavolara v hloubce 80 metrů. Ponorku nalezl italský „lovec vraků“ Massimo Domenico Bordone.[4]
↑Wreck found of submarine HMS P311 after 73 years [online]. Covert Shores, rev. 2016-05-25 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
↑British Second World War submarine with 71 bodies inside found off coast of Sardinia [online]. Independent, rev. 2016-05-25 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. (anglicky)