Stavbu velkého a rychlého torpédoborce inicioval první námořní lord John Arbuthnot Fisher. Stavba probíhala v britské loděnici Cammell Laird v Birkenheadu. Stavba byla zahájena roku 1906 a na vodu byl torpédoborec spuštěn roku 1907. Následovalo dvouleté období zkoušek, během kterého se nepodařilo dosáhnout požadované rychlosti 35 uzlů. V roce 1910 byl Swift přijat do služby.[1] Cena plavidla byla cca 280 000 £.[2]
Konstrukce
Výzbroj tvořily čtyři 102mm kanóny a dva jednohlavňové 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo dvanáct kotlů Laird a čtyři turbíny Parsons o výkonu 30 000 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 35 uzlů.[1]
Modifikace
V roce 1916 byly dva 102mm kanóny nahrazeny dvěma 152mm kanóny. O rok později loď nesla celkem čtyři 102mm kanóny a dva 450mm torpédomety.[1]
Další zdroje souhlasí s instalací 152mm děla roku 1916, ale již popírají jeho odstranění roku 1917 a nahrazení jedním či dvěma 102mm děly.
Služba
Swift byl ve službě v letech 1910–1921. Za první světové války operoval v Severním moři. Od srpna 1914 do listopadu 1915 byl přidělen k Velkému loďstvu. Od prosince 1915 se stal součástí Doverské hlídky jako vůdčí loď 6. flotily torpédoborců. V dubnu a květnu 1916 se podílel na kladení min u belgického pobřeží. V noci z 20. na 21. dubna 1917 byl Swift ve střetu s německými torpédoborci v bitvě v Doverské úžině. Ve spolupráci s torpédoborcem HMS Broke přitom potopily německé torpédoborce G.42 a G.85.[2] Oprava torpédoborce Swift trvala tři měsíce.[1] Dne 9. listopadu 1921 byl prodán do šrotu.[2]
↑ abcHMS Swift [online]. Imperial War Museum [cit. 2019-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
ДАШЬЯН, А.; КАБАНОВ, Д. Арсенал Коллекция. Журнал о военной истории 2018 №12 Декабрь (№78): Британские лидеры эсминцев Первой мировой. [s.l.]: [s.n.], 2018. 48 s. S. 16-18.
HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88.