Habartov

Habartov
Pomník zastřelených četníků v Habartově
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Sokolov
Obec s rozšířenou působností	Sokolov (správní obvod)
Okres	Sokolov
Kraj	Karlovarský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°10′59″ s. š., 12°33′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 717 (2024)[1]
Rozloha	21,39 km²[2]
Nadmořská výška	484 m n. m.
PSČ	357 09
Počet domů	662 (2021)[3]
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí Přátelství 112 357 09 Habartov [email protected]
Starosta	Ing. Petr Janura
Oficiální web: www.mestohabartov.cz
Habartov
Další údaje
Kód obce	560359
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Habartov (německy Habersbirk^[4] také Haberspirk) je město v okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Žije zde přibližně 4 700^[1] obyvatel.

Poprvé se o Habartově zmiňuje v roce 1339 držba jistého Jana Prisnera. Ještě za vlády Jana Lucemburského se stal lenním statkem a jeho vrchním lenním pánem byli saští vévodové. V 15. století patřilo toto léno Perglerům z Perglasu, od roku 1573 Stolzům ze Simbsdorfu. Od nich koupili habartovské zboží v roce 1668 Nosticové za 13 500 zlatých. V témže roce jim propustil saský vévoda Hořic Habartov z lenního svazku.

Nosticové drželi potom habartovský statek jako dědičné zboží do roku 1719, kdy jej prodali za 33 tisíc zlatých Jindřichu Mulcovi z Valdova. V roce 1737 byl připojen Habartov k hertenberskému panství, ale od roku 1790 byl samostatným statkem s jedinou vsí. V tomto roce jej koupili habartovští poddaní, později jej vlastnila řada měšťanských podnikatelů. Na konci feudalismu byl Habartov vsí se 107 domy a téměř 700 obyvateli.

Díky rozvoji těžby uhlí a zpracovávání nerostů v těsné blízkosti Habartova došlo i k růstu obce, která měla na konci 19. století již 314 domů a téměř 1500 obyvatel. Po dalších třiceti letech zde žilo ve 425 domech tři a půl tisíce lidí. Při pokusu henleinovců dne 13. září 1938 o nacistický puč v českém pohraničí došlo v Habartově ke známé krvavé srážce, když se zdejší henleinovci pokusili obsadit četnickou stanici. Této události je věnována část expozice v Muzeu četnictva v budově bývalé školy (nyní knihovna).^[5]

Historické názvy obce jsou (latinské a německé): Birk, Birchech, Pirch, Pirck, Habersbirck, Haberspirck, Habersbirgk, Haberspirk, Haberpergkh, Heberspürg, Habersbirg, Habersbirk.

• Náhrobky Johanna a Gustava Hochbergerových
• Pomník zastřelených četníků

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 3 135 obyvatel, z nichž bylo 207 Čechoslováků, 2 887 Němců, dva jiné národnosti a 39 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 3 077 obyvatel, 47 k evangelické církvi a 11 k izraelské církvi.^[6]

• Habartov
• Horní Částkov
• Lítov
• Kluč
• Úžlabí

• Lengenfeld, (Německo)^[8]
• Bad Berneck, (Německo)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Habartov na Wikimedia Commons
• Habartov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.