Narodil se do rodiny dvorského rady a svobodného pána Josepha von Spaun a Franzisky Roner Edle von Ehrenwert. Roku 1850 vstoupil jako námořní kadet do rakouského válečného námořnictva, své kadetské roky strávil výhradně na moři a roku 1853 se stal fregatním praporčíkem (Fregattenfähnrich). V 1859 se účastnil již jako fregatní poručík (Fregattenleutnant) jako první důstojník na škuneru SMS Artemisia války proti Francii a Sardinskému království. Válku proti Dánsku 1864 prožil jako první důstojník na pancéřové fregatě SMS Don Juan d´Austria v Severním moři. Na začátku Prusko-rakouské války velel parníku Andreas Hofer, ale brzy následovalo jeho převelení jako druhého kommandanta na pancéřovou fregatu SMS Erzherzog Ferdinand Max. Na její palubě se podílel na rakouském vítězství nad Italy v bitvě u Visu.
Od roku 1867 sloužil dva roky jako velitel škuneru SMS Saida. Poté byl povýšen na korvetního kapitána (Korvettenkapitän) a stal se velitelem dělového člunu SMS Hum. Roku 1871 znovu povýšen, tentokráte do hodnosti fregatního kapitána (Fregattenkapitän) a roku 1873 ho čekala šestiletá služba jako námořního atašé v Londýně. V letech 1879–1883 sloužil pod arcivévodou Karlem Štěpánem, s ním navštívil Brazílii a Severní Ameriku. 1884 byl pověřen velením nad kasematovou lodí SMS Tegetthoff a později velel císařské jachtě Miramar, při cestě korunního páru do Orientu.
SMS Erzherzog Ferdinand Max
Roku 1885 se stal velitelem kasematové lodě SMS Prinz Eugen nyní již v hodnosti komodora (Kommodore) a zároveň velitelem lodní divize ve Středozemním moři. 1886 následovalo povýšení na kontradmirála (Konteradmiral). Účastnil se Washingtonské konference 1889. Roku 1897 se stal velitelem rakousko-uherské floty (v hodnosti viceadmirála). Stál u počátku rozvoje moderního rakousko-uherského válečného loďstva. 1. listopadu1904, po sedmi letech v čele floty a 54 letech služby, se ve věku 71 let odebral do penze.
.jpg)
