Hornomoravský úval |
---|
Plané loučky |
|
Nejvyšší bod | 345 m n. m. (Jelení vrch) |
---|
Rozloha | 1 315 km² |
---|
Střední výška | 225,8 m n. m. |
---|
|
Nadřazená jednotka | Západní Vněkarpatské sníženiny |
---|
Sousední jednotky | Drahanská vrchovina, Zábřežská vrchovina, Mohelnická brázda, Úsovská vrchovina, Nízký Jeseník, Moravská brána, Pobeskydská pahorkatina, Hostýnsko-vsetínská hornatina, Vizovická vrchovina, Litenčická pahorkatina, Chřiby, Vyškovská brána |
---|
Podřazené jednotky | Holešovská plošina, Prostějovská pahorkatina, Středomoravská niva, Uničovská plošina |
---|
|
Světadíl | Evropa |
---|
Stát | Česko Česko |
---|
|
Povodí | Morava |
---|
Souřadnice | 49°17′39″ s. š., 17°27′6″ v. d. |
---|
Identifikátory |
---|
Kód geomorf. jednotky | VIIIA-3 |
---|
multimediální obsah na Commons |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Nejvyšším vrcholem je Jelení vrch 345 m n. m.
Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou pliocenními sedimenty a kvartérními náplavami řek. Osou úvalu je řeka Morava (v severní části i řeka Oskava), největšími přítoky jsou zde řeky Bečva a Haná.
Úval se táhne od Libiny na severu po Otrokovice na jihu, kde je Napajedelskou branou propojen s úvalem Dolnomoravským. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s Mohelnickou brázdou jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. Třesínský práh u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou.
Geomorfologická klasifikace:
Největšími městy jsou ve středu ležící Olomouc, Přerov a Prostějov. Je zemědělsky hojně využívanou oblastí. Součástí národopisné oblasti Haná.
Panorama
Související články
Externí odkazy