Pocházel z rodiny městského lékaře. Absolvoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a Litomyšli, vystudoval filosofickou (1856–1861) a právnickou (1862–1868) fakultu v Praze. Byl vychovatelem v rodině hraběte Karla Chotka a generála Adolfa von Lützow v Pruském Slezsku. Potom pracoval jako učitel v Brně a Olomouci, kde se také účastnil národního života (spoluzakládal olomoucký českojazyčný časopis Moravan). Jeho vlastenecká činnost vyvolala nevoli nadřízených a roku 1863 byl z učitelského místa propuštěn. Od té doby se věnoval právní praxi. Uskutečnil studijní cesty do Anglie a Skotska. Publikoval právní studie, věnoval se historickému bádání a studiu malířského umění. Shromáždil bohatou sbírku obrazů a rytin. V 70. letech byl zvolen do českého sněmu za města Rychnov nad Kněžnou a Kostelec nad Orlicí. Podílel se na založení Městského muzea pražského a rekonstrukci Anežského kláštera. Byl členem uměleckého výboru na Jubilejní zemské výstavě a o čtyři roky později válečnického oddělení na národopisné výstavě. Zemřel ve své vile na zápal plic.
První příspěvky uveřejňoval jako gymnazista v časopise Památky archeologické.[3] Později publikoval politické, historické a archeologické články i v jiných časopisech. Velký ohlas mělo počátkem 60. let pojednání Jakým způsobem dostala se koruna česká rodu habsburskému a o právě voliti krále, zveřejněné v časopise Posel z Prahy.
V pozdějších letech byl známý právními, politickými, historickými a umělecko-kritickými texty. Patří k nim:
Osudy českého státního práva v letech 1620–1627 (1872, německy)
České státní právo a vývoj rakouské státní ideje od r. 1527–1848 (1872)
Volební vítězství ústaváků v Čechách v dubnu 1872 a jeho význam (1872, spoluautor Vilém Gabler)
Značnou pozornost věnoval husitství, zejména osobě Jana Žižky. V časopisech uveřejnil studie:
O rodu a příbuzenstvu Jana Žižky z Trocnova (1890, Věstník Královské české společnosti nauk)
O Žižkovi, jeho rodišti a pozdějším rodu Žižků z Trocnova, podnes kvetoucím (1890, týž časopis)
O bitvě u Lipan (1890, Osvěta)
O významu příjmení Žižkova (1891, Osvěta)
O dobrodružstvích a válečných jízdách Jana Žižky před vypuknutím bouří husitských (1891, Osvěta)
Bojiště Žižkovo u Panského Boru (1892, Věstník Královské české společnosti nauk)
O podobiznách a pravé podobě Jana Žižky z Trocnova (1892, Květy)
Literární památky, duch a povaha Žižkova (1893, Věstník Královské české společnosti nauk)
Některé zprávy o poměru Jana Žižky k Pražanům (1893, Časopis Českého musea)
Památky Žižkova hradu Kalicha (1893, Pelclův almanach)
Nejvýznamnější Tomanova práce Husitské válečnictví doby Žižkovy a Prokopovy, byla v únoru 1898 poctěná jubilejní cenou Královské české společnosti nauk; publikovaná byla posmrtně.
Reference
↑SOA Zámrsk, Matrika narozených 1837-1856 v Rychnově nad Knežnou, sign.142-12, ukn.8408, str.45. Dostupné online
Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1525, Academia Praha 2016, ISBN978-80-200-2094-9
