Po maturitě na gymnáziu studoval dva roky muzikálové herectví na Konzervatoři Jaroslava Ježka a poté činoherní herectví na DAMU v Praze, kterou absolvoval v roce 2011[1] titulní rolí Molièrova Tartuffa a rolí Dr. Dorna v Čechovově Rackovi. V posledním ročníku DAMU obdržel Cenu Jiřího Adamíry, kterou uděluje Nadace Život umělce. V letech 2016 a 2017 na DAMU i herectví vyučoval.
V době studií hostoval ve Staročeských vánočních hrách Evy Kröschlové, ve studiu Saint Germain-Rock Café v Praze (Amin ve Svaté zemi), v Divadle Na prádle (Ambrož v Kříži u potoka), nebo v Divadle Ta Fantastika v Dámě s kaméliemi.
V roce 2009 prošel Igor Orozovič vítězně konkurzem na titulní roli Sofoklova Oidipa v činohře Národního divadla moravskoslezského v Ostravě a získal zde zároveň stálé angažmá. V průběhu čtyř sezon ztvárnil například: Mozarta v Shafferově Amadeovi (2011 Nominace na Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent a Cena divadelního festivalu OST-RA-VAR), Orsina v Shelleyově hře Cenci, Nikolu Šuhaje v Baladě pro banditu, Števu v Její pastorkyni Gabriely Preissové, Rudu Gotheina ve Smrtihlavovi M. Walsera, Jarka Lukavského v McNallyho a Yazbekově muzikálu Donaha! (Hole dupy), Algernona ve Wildově Jak je důležité míti Filipa, Petra v Kuřačkách nebo Faraona v muzikálu A. Lloyd Webera Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť (2012 Nominace na Cenu Thálie v kategorii Muzikál). Od roku 2010 hrál Tybalta v ostravských Shakespearovských slavnostech a o rok později Jidáše v Evangeliu podle houslí od Pavla Helebranda.
Vytvořil zde již mnoho rozmanitých rolí – například: Švandu ve Strakonickém dudákovi J. K. Tyla, Pana Cvrčka v Čapkově Ze života hmyzu, Jiřího Traxlera v revue O. HavelkyV rytmu swingu buší srdce mé (2016 Nominace na Cenu Thálie v kategorii Muzikál), Vasila Soleného v Čechovových Třech sestrách, Johna Majora v Audienci u královny P. Morgana, Johna Eastmana v Noční sezoně od R. Lenkiewiczové, legionáře Kalužu v Plukovníku Švecovi R. Medka, krále v Erbenově Kytici, Oronta v Molièrově Misantropovi a také Kreóna v Sofoklově Oidipovi.
V roce 2009 založil s Milanem Šotkem a Jiřím Suchým z Tábora Cabaret Calembour, který rozvíjí poetiku divadel malých forem a literárních kabaretů. Ke všem představením píše hudbu a podílí se na textech. Soubor získal cenu Český tučňák 2012 v oboru Mladé divadlo. Cabaret Calembour našel svoji domovskou scénu v Divadle pod Palmovkou a se hrou Plejtvák, která získala Cenu Alfréda Radoka v kategorii Nejlepší původní česká hra roku 2013, pravidelně hostuje na scéně Divadla Ypsilon.
V roce 2018 vydalo nakladatelství Paseka sebrané spisy Cabaretu Calembour Všechno nejlepší, mapující deset let jeho činnosti. Kniha vedle textů obsahuje i Orozovičovy autorské ilustrace.
Igor Orozovič spolupracoval a spolupracuje i s dalšími divadly, kde vystupuje jako host: Divadlo Komedie (Lazarus – komorní muzikál od D. Bowieho a E. Walshe), Divadlo Mír (Jak důležité je mít Filipa O. Wilda), Divadlo v Dlouhé (Lucerna A. Jiráska), Kalich (Božská Sarah od J. Murella), Činoherní klub (Dostojevského Bratři Karamazovi), Studio Dva (Les od A. N. Ostrovského), Ungelt (komorní muzikál M. Skarlandtové a K. Štolby Touha jménem Einodis či Kurtizána P. Ondrucha). Od roku 2017 spolupracuje také s Jihočeskou filharmonií na koncertním provedení Balady pro banditu.
Nejen herecky, ale i autorsky se Igor Orozovič podílel spolu s Tomášem Dianiškou na inscenaci Bezruký Frantík, kterou uvádí od září 2019 Divadlo pod Palmovkou. Je autorem i scénické hudby (ve spolupráci s Ivanem Acherem), stejně jako u představení Skořápka (Ungelt), Báječná neděle v parku Crève Coeur (Kalich) nebo dříve Lov na losa (2011, Jihočeské divadlo).
Igor Orozovič účinkoval také v řadě filmů a televizních seriálů, například: Bella Mia, Nepravděpodobná romance, Zakázané uvolnění, Laputa, Fotograf, Rapl, Polda, Případ dvou sester, Živé terče, Past.
S charakteristickým hlasem Igora Orozoviče se mohou posluchači setkat v nahrávkách: Jiří Traxler – Život v rytmu swingu (2019, Supraphon); Radůza – Uhlíř, princ a drak (2019, Supraphon); Černá Petra (2019, Český rozhlas); Balada pro banditu (2017, Radioservis); Ray Bradbury – Strom duchů (2016, Plus). S jeho hudbou určenou dětem vyšlo album Prasátko Pigy a kouzelná pohlednice plná písniček (2018, Supraphon – nominace na Audioknihu roku)
Igor Orozovič hovoří anglicky, francouzsky a srbsky. Hraje na klavír, věnuje se výtvarné práci (výstavy jeho koláží a linorytů proběhly např. v Kavárně Alibi, Alchymista…). Autorsky se podílí na hudební části speciálních večerů Národního divadla Nová krev. Také je občasným hostem pořadů Barování Sandry Novákové a Filipa Rajmonta v Malostranské besedě v Praze.
Kateřina Ondroušková: Je to samorost a rozervaný mladík... (rozhovor s Igorem Orozovičem), In.: Informační zpravodaj Národního divadla, č. 4, prosinec 2013, 131. sezona 2013–2014, Národní divadlo, Praha, 2013, str. 8–10
.jpg)
.jpg)
