Iwodžima (japonsky: 硫黄島, oficiálně Iótó[1], často ale i Iódžima, česky: Ostrov síry) je vulkanický ostrov patřící Japonsku. Leží přibližně 1200 km jižně od Tokia (24°47' s. š., 141°19' v. d.) a je součástí Vulkánových ostrovů, které tvoří jižní část ostrovů Ogasawara.
Ostrov má rozlohu přibližně 21 km². Jeho jediným nápadnějším bodem je hora Suribači (také Suribačijama), vyhaslý, 166 m vysoký vulkán. Jinak je Iwodžima zcela plochá, což je na ostrov vzniklý sopečnou činností neobvyklé.
Název
Od 18. června 2007 se oficiální název ostrova změnil zpět na Iótó, jejž ostrov nosil před rokem 1945.[1][2]Tó je pouze jiným čtením znaku šima 島, a tak se zápis názvu v japonských znacích ani význam názvu nemění.
Historie
Ostrov byl neobydlený až do počátku 19. století. Nakonec jej kolonizovalo Japonsko a v roce 1943 na ostrově žilo 1 100 japonských civilistů. Většina z nich byla zaměstnána buď v cukrovaru postaveném v severovýchodní části ostrova, nebo v sirném dole ve stejné oblasti. Všichni obyvatelé ostrova žili v pěti osadách na severní polovině ostrova. Nejsevernější z nich byla osada Kita (japonsky Sever), osada Niši (Západ) byla na severozápadě, největší osada Motojama ležela u dolu na síru a Higaši (Východ) a Minami (Jih) byly situovány v severovýchodní části ostrova Iwodžima.
V současnosti na Iwodžimě nežijí žádní stálí obyvatelé. Je tu pouze umístěna základna japonského námořnictva. Pro vstup na ostrov je potřeba zvláštního povolení.
Odkazy
Reference
↑ ab硫黄島の呼称を「いおうじま」から「いおうとう」へ変更 [online]. Geographical Survey Institute of Japan, 2007-06-18 [cit. 2007-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. (japonsky)